Dojde ke zfilmování Tolkienova románu Silmarillion?

Dnešní filmový průmysl by možná dokázal zfilmovat i toto Tolkienovo dílo, otázkou je, kdo by se do takového počinu pustil a zda by byl schopen převyprávět toto značně spletité dílo, v němž vystupují bytosti, které bychom mohli nazývat bohy, kteří stvořili svět, avšak i tak jsou stále pouze zhmotněnými myšlenkami nejvyššího stvořitele, Elfy nazývaného Eru či Ilúvatar.

Silmarillion by mohl být celkem vzato průlomovým dílem a poskytl by fanouškům Tolkienova literárního díla neocenitelné vyprávění, které předchází událostem trilogie Pán prstenů i událostem v Hobitovi.

Ještě předtím, než se na Středozemi objevili Eldar, prvotní elfové, obývali zemi podivuhodné a mocné bytosti Valar (bohové) a Maiar (nižší bohové), které se v žádném dosud zfilmovaném Tolkienově díle neobjevují. Nejmocnější bytostí Středozemě, která je zachycena jak v trilogii Pán prstenů, tak i v Hobitovi, se zdá být paní Galadriel, která patří k prvotním elfům a vlastnila jeden ze tří prstenů moci svěřených elfům. Galadriel oplývá schopnostmi telepatie a dalšími nadpřirozenými silami. Dalšími z nejmocnějších jsou bezesporu čarodějové, kteří jsou duchy bytostí Maiar, které vyslali bohové Valar, aby pomohli elfům a lidem ve Středozemi vzdorovat Sauronovi. Přišlo jich celkem pět, nejmocnější mezi nimi se stali dva, kteří od lidí dostali jména Gandalf a Saruman.

Ztvárnit bytosti Valar, které pomáhaly stvořiteli při stvoření světa, by byl pro scénáristy, ale i pro režiséra, herce a grafiky značně neobvyklý a náročný úkol. Podobný příklad bychom nalezli snad jen ve snímcích Souboj Titánů, kde ztvárnily Olympské bohy, anebo Opičí král, kde jsme mohli vidět například Jadeitového císaře a další. Jistě by také bylo třeba řady filmových efektů pro zobrazení božích zásahů do událostí světa, oddělení země Valar od Středozemě, zakulacení světa Středozemě a dalších.

Tím, kdo do dějin velmi výrazně zasáhl, byla jistě jedna z bytostí Valar nesoucí jméno Melkor. Právě on byl tím, kdo celé stvoření světa poškodil v jeho prvopočátku falešným zpěvem. Melkor, jak Tolkien ve svém díle popisuje, vytvořil celou řadu negativních bytostí, které narušovaly dějiny Středozemě a zasahovaly do jejich běhu. Byl to právě Melkor, kdo stál za zkažením některých nižších bohů takzvaných Maiar. Jednou z nejmocnějších bytostí, které Melkor svedl, byl Mairon (Sauron), velký řemeslník z Aulëho lidu, jenž měl podíl ve všem, co kdy Melkor udělal na Zemi, a po jeho pádu se sám dosadil na stolec Temného pána. Sauron se objevuje v Hobbitovi i v Pánovi prstenů.

Dějiny Středozemě, které mají počátek právě v Silmarillionu, se odvíjejí a vrcholí v Pánovi prstenů vhozením prstenu moci do Hory osudu, čímž lidstvo opět nechává osud osudu samotnému a vzdává se snahy zasahovat do stvoření světa, usurpovat si moc a odklánět běh dějin, které se jim nakonec stejně nepodařilo změnit a jejich snahy o změnu přinesly všem pouze zkázu. V podstatě je zničením prstenu ukončeno i Melkorovo zasahování do stvoření světa, i když ještě nedošlo k úplnému naplnění jeho historie.

V Silmarillionu je popsáno stvoření světa, prvotní země Ardy a Středozemě, odhaluje také částečně smysl stvoření a k jakému předurčenému konci má svět dospět, až se historie naplní. Naznačuje, že se lidé mají dále vyvíjet, vyrovnat se elfům, stát se nesmrtelnými. Jedná se o velmi zajímavé a podnětné dílo s množstvím postav a barvitým příběhem. Kniha se sice jmenuje Silmarillion, ale skládá se z celkem pěti oddílů, z nichž o drahokamech, takzvaných silmarilech, pojednává jenom jeden z nich, jenž líčí krádež Silmarilů Melkorem a boj elfů za jejich navrácení do Valinoru. Ostatní oddíly popisují dějiny světa, do nějž jsou Tolkienovy příběhy zasazeny.

Filmaři by museli pravděpodobně jako u Pána prstenů nebo Hobbita v ději Silmarillionu značně škrtat, neboť spletitost Tolkienova díla a vzájemných příbuzenských vazeb jednotlivých postav je skutečně významná, připomíná zápisy v kronikách a pro film je zřejmě neúnosná. Vznikla by tak pravděpodobně minimálně další filmová trilogie.

Zda by něco takového dokázal režisér Peter Jackson nebo někdo jiný, je myšlenka, kterou by možná stálo za to trochu rozvíjet. Silmarillion skýtá bohatý příběh, který by jistě oslovil i širší publikum a mohl by být skutečným dovršením Tolkienových románů ve filmové podobě.

Prozatím nezbývá než si pohrávat s fantazií nebo si Tolkienovo dílo přečíst v knižní podobě, která je pravděpodobně stejně nepřekonatelná a nejlepší.

Pozor, níže prozrazujeme zápletku počáteční části děje románu Silmarillion.

Na počátku byl Eru či Ilúvatar (jména jsou elfská), který přebýval v Prázdnu, z nějž se vynořil. Z Ilúvatara vycházely myšlenky, jimž dal věčný život. Tak povstali Ainur – Svatí, duchovní bytosti, pro něž vybudoval Ilúvatar Bezčasé síně. Ainur byli obdařeni mocným hlasem, aby před Ilúvaterem zpívali podle námětů, které jim předkládal. Tak povstala Hudba Ainur. Ilúvatar tuto Hudbu vzal a zhmotnil. To byl počátek světa, jenž nesl jméno Eä (Jsoucí), elfy později pojmenovaný Arda.

Někteří z Ainur si nový svět zamilovali a rozhodli se, že do něj sestoupí a budou v něm přebývat. Ti nejmocnější z nich byli od té doby známi jako Valar, ti méně mocní jako Maiar. Moc jich všech byla omezena podmínkami světa a všichni na sebe vzali pozemskou podobu. Bylo předpovězeno, že na Konci světa se Valar a Maiar vrátí do Bezčasých síní a s nimi bytosti stvořené až na Ardě – Elfové a lidé, a pak bude opět znít Hudba, obohacená o osudy světa a bez vady (způsobené Melkorovým falešným zpěvem)...

Scény z díla si můžete prohlédnout zde.