Vietnamská zpěvačka Thu Minh se stala tváří celosvětové kampaně OSN. (OSN)
Vietnamská zpěvačka Thu Minh se stala tváří celosvětové kampaně OSN. (OSN)
V neděli 5. června navštíví královédvorskou zoo populární vietnamská zpěvačka Thu Minh, která se stala tváří právě zahájené celosvětové kampaně OSN na záchranu nosorožců a dalších ohrožených druhů. Thu Minh ve Dvoře Králové oslaví Světový den životního prostředí a současně převezme patronát nad přesunem nosorožčí samičky Elišky do Afriky.

Světový den životního prostředí v roce 2016 je tematicky zaměřen na téma „boje proti nelegálnímu obchodu s volně žijícími zvířaty“.  Jeho hostitelskou zemí je Angola, která se potýká s ilegálním obchodem, zejména obchodem se slonovinou a rohem nosorožců, což je problém celého afrického kontinentu. 

Rok 2015 byl zaměřen na téma „Sedm milionů snů. Jedna planeta. Konzumujte s péčí“. Blaho lidstva a zdravé životní prostředí závisí na odpovědném hospodaření s přírodními zdroji planety. Světový den životního prostředí je prezentován i v rámci světové výstavy EXPO 2015 v Miláně, uvádí stránky www.ekovychovalk.cz.

Za záchranu divočiny

Obchod se zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody má ničivý dopad na biodiverzitu a přírodní dědictví. Ohrožuje celé druhy. Zabíjení zvířat a pašování bohatství divočiny má neblahý vliv na ekonomiku a ekosystémy, živí organizovaný zločin a korupci všude ve světě.

Symbolem zločinů ohrožujících divokou přírodu se stali sloni, nosorožci, tygři, gorily a mořské želvy. V roce 2011 vyhynul ve Vietnamu vzácný nosorožec jávský a téhož roku zmizeli v Kamerunu poslední nosorožci černí. Velcí lidoopi vymizeli v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Další země mohou rychle následovat. Mezi méně známé oběti patří zoborožec štítnatý, luskouni, dále divoké orchideje nebo tropické dřeviny: i květiny a stromy patří k divoké přírodě.

Symbolem zločinů ohrožujících divokou přírodu se stali sloni, nosorožci, tygři, gorily a mořské želvy.

Co způsobuje ilegální byznys

Boj proti ilegálnímu obchodu, který zahrnuje posilování politik, informační kampaně i komunitní ochranu přírody a prosazování práva, má za sebou úspěchy. Přesto ale zůstává ohrožena řada druhů a bude zapotřebí soustředěného a soustavného úsilí každého z nás, abychom dokázali vývoj zvrátit.

Je nutné, aby si mnohem více lidí uvědomilo, jak tento špinavý ilegální byznys poškozuje životní prostředí, živobytí lidí i bezpečnost. Musíme změnit své chování i zvyky tak, aby přestala existovat poptávka po produktech z divoké přírody. Více informovanosti přiměje vlády a mezinárodní organizace přijmout a uvést v platnost tvrdší zákony a zakročit proti těm, kdo by je i dál chtěli porušovat.

Téma letošního Světového dne životního prostředí – Go Wild for Life – vyzývá k zaměření pozornosti na všechny ohrožené druhy a k podniknutí kroků na jejich záchranu pro budoucí generace. Může se jednat o zvířata a rostliny ve vašem regionu i v celosvětovém měřítku. Každý vyhynulý místní druh zvyšuje celkový počet celosvětově vyhynulých druhů! Ať jste kdokoliv a žijete kdekoliv: držte se nulové tolerance ilegálního obchodu s  produkty z divoké přírody.

Dobré i špatné zprávy

Špatné zprávy: roku 2015 zabili pytláci 1 338 nosorožců;

2007–2015 se počet nosorožců zabitých pytláky v JAR 90násobně zvýšil – ze 13 v roce 2007 na 1 175 v roce 2015.

2010–2012 bylo vybito 100 tisíc afrických slonů z populace čítající téměř 500 tisíc jedinců

Od roku 2009 se populace afrických savanových slonů zmenšila v Tanzánii o 60 % a v Mozambiku o 50 %

2009–2014 bylo z Afriky ilegálně vyvezeno 170 tun slonoviny

2002-2011 zaznamenala populace afrických pralesních slonů 2/3 pokles v důsledku pytláctví

2015 zabili pytláci 1 338 nosorožců (Zdroj: Mezinárodní unie na ochranu přírody)

2007–2015 se počet nosorožců zabitých pytláky v JAR 90násobně zvýšil – ze 13 v roce 2007 na 1 175 v roce 2015

2016 vyhynuli šimpanzi v Gambii, Burkině Faso, Beninu a Togu. Každoročně se sníží populace velkých lidoopů o 3 tisíce. 70 % všech odchycených velkých lidoopů jsou orangutani.


Luskouni jsou nejčastěji ilegálně obchodovanými savci na světě. Za poslední desetiletí jich z divoké přírody zmizelo víc než milion.

Roční objem ilegálního obchodu s divokými zvířaty, rostlinami a produkty divoké přírody se odhaduje na 15 – 20 miliard USD. Jedná se o jeden z největších ilegálních byznysů ve světě (spolu s drogami, zbraněmi a lidmi).

Podle údajů organizace Thin Green Line během posledních 10 let lidé zapojení do ilegálního byznysu se zvířaty a rostlinami z divoké přírody zavraždili tisíc pracovníků národních parků.

Podle odhadů je roční objem ilegálního, neohlášeného a neregulovaného rybolovu 11–26 milionů tun ryb. Finanční hodnota tohoto ilegálního byznysu dosahuje 10–23 miliard USD. V důsledku se zásoby ryb vyčerpávají, ceny rybího masa zvyšují a rybáři přicházejí o obživu.

40 % vnitrostátních konfliktů v posledních 60 letech souviselo s přírodními zdroji.

80 % velkých ozbrojených konfliktů se během posledních 50 let odehrálo v lokalitách bohatých na biodiverzitu.

Dobré zprávy: Ochrana divoce žijících zvířat a ekosystémů je prospěšná pro cestovní ruch. Ten subsaharské Africe přinesl v roce 2012 více než 36 miliard USD a tvořil 7 % HDP.

Každá živá gorila znamená pro Ugandu ročně 1 milion USD na zisku z cestovního ruchu. Rwanda, známá svými horskými gorilami, vydělala v roce 2014 na ekoturistice 304 milionů dolarů (nárůst o 10 milionů USD oproti roku 2013).

V září 2015 dva největší světové trhy se slonovinou – Čína a USA – oznámily ukončení svých mezinárodních i domácích obchodů s tímto přírodním produktem.

Tvrdší pokuty za pytláctví a zrychlení práce soudního systému pomohly Nepálu eliminovat pytláctví na nosorožcích. Populace nosorožců se tak rozrostla o 1/5.

V květnu 2015 bylo v rámci transkontinentální Operace Kobra III zadrženo 139 osob a zabaveno přes 247 dodávek obsahujících slonovinu, léčivé rostliny, nosorožčí rohy, luskouny a řadu dalších zvířat a produktů.

Historie světového dne životního prostředí

Valné shromáždění Organizace spojených národů v roce 1972 ustanovilo 5. červen Světovým dnem životního prostředí. Z pohledu ochrany a obnovy životního prostředí je oslava Světového dne životního prostředí považována za jednu z nejdůležitějších událostí v roce. Smyslem akce je rozšířit obecné povědomí o ekologických otázkách a upřít pozornost světové veřejnosti na zásadní ekologické výzvy současnosti.

V průběhu let dosáhl tento svátek celosvětového rozměru a je oslavován ve více než 100 zemích světa. Neslouží pouze informování široké veřejnosti, ale také jako den, kdy se mají lidé ve svém úsilí o změnu a vliv na planetu spojit a společně pozitivně působit na životní prostředí.

Od roku 1974 se zaměřuje na osvětu a ochranu životního prostředí. Je připomínán ve více než 100 zemích. Je to především „den pro veřejnost“, který podněcuje lidi udělat „něco“ pro planetu a se stát nositeli změny. „Něco“ může mít rozsah místní, národní i globální, může jít o individuální i hromadnou akci. V dosavadní historii Světového dne životního prostředí se akcí na ochranu životního prostředí zúčastnily miliony lidí z celého světa. Jejich spojená energie má příznivý dopad na celou planetu.


Zdroj: OSN