Prominentní osobnost transplantační etiky podporuje vyšetřování zdrojů orgánů v Číně

STOCKHOLM – Dr. Annika Tibellová je jednou ze světově nejuznávanějších osobností v oblasti transplantační etiky. V současné době působí jako primářka v rámci projektu New Karolinska Hospital, jenž byl uveden do provozu letos na podzim v hlavním městě Švédska. Doktorka Tibellová byla vedoucí autorkou prvního programového prohlášení Transplantační společnosti (TS) z roku 2006 vyjadřujícího se k Číně. Je rovněž jednou ze zakladatelů Declaration of Istanbul Custodian Group, přední organizace v oblasti transplantační etiky.

V nedávném rozhovoru s deníkem Epoch Times Tibellová prohlásila, že se připojuje k výzvám k uspořádání mezinárodního vyšetřování oblasti čínské transplantační chirurgie. Zejména potom praktik, které se v této oblasti užívaly a dosud užívají při získávání orgánů.

Závěry expertních výzkumů opakovaně vzbuzovaly důvodná podezření, že čínský transplantační systém zneužívá „vězně svědomí“ jako nedobrovolné dárce orgánů, což se podle expertů mělo dít zejména v předchozích šestnácti letech od roku 1999. Vězni svědomí se údajně stali hlavním zdrojem orgánů používaných v masivně expandujícím čínském transplantačním průmyslu.

Toto, pro mnohé lékaře palčivé a těžko řešitelné téma, opět přitáhlo pozornost letos v létě, kdy byla zveřejněna nová vyšetřovací zpráva expertů původně pracujících nezávisle na sobě. Autory zprávy jsou Ethan Gutmann, David Kilgour a David Matas, kteří spojili své postupy a shromáždili dostatečně důvěryhodné údaje, z nichž vyplývá, že se v Číně od počátku roku roku 2000 do roku 2016 uskutečnilo více než jeden milion transplantací.

Autoři zprávy jsou s odvoláním na výsledky svého vyšetřování přesvědčeni, že primárním zdrojem orgánů pro drtivou většinu těchto transplantací byli lidé z duchovního hnutí Falun Gong, kteří se stali terčem násilných represí čínského režimu v době vlády exprezidenta Ťinang Ce-mina, jež od července 1999 pokračují v různé intenzitě až dodnes.

Doktorka Tibellová říká, že nová zpráva je komplexní a jde do hloubky, i když je obtížné velké množství předložených dat v krátké době prostudovat. Skutečnost, že počet ročně realizovaných transplantací podle zprávy dosahuje minimálně 60 a maximálně 100 tisíc, je podle Tibellové „ohromující“, a proto i ona sama vyzývá k hloubkovému šetření ze strany „hlavních, zavedených veřejných organizací“, jakými jsou OSN nebo Rada Evropy.

„Přála bych si, aby výzvy k akci směřované vůči různým významným organizacím vedly k lepším výsledkům, než jakých jsme dosud byli svědky. Je škoda, že se tak nestalo,“ uvedla doktorka Tibellová.

„Až bude Transplantační společnost v roce 2017 revidovat svoji politiku vůči Číně, měla by dle svých nejlepších schopností vzít v potaz závěry zprávy Kilgoura, Gutmanna a Matase, jakož i jiné nové informace, protože tato politika byla napsána již v roce 2006,“ míní Tibellová. Transplantační společnost by se měla a podle Tibellové podílet na vyhodnocení této zprávy a zdrojů, z nichž byly a jsou na území Číny získávány orgány určené k transplantacím.

Čínské úřady kategoricky popřely vznesená obvinění, aniž by poskytly konkrétní důkazy či data vyvracející závěry zprávy, či detailně reagovali na její určité závěry. Čínské úřady opakovaně vydaly prohlášení, že orgány v minulosti pocházely od popravených vězňů, kteří byli odsouzeni k trestu smrti, ale že nyní (od roku 2015) již v Číně existuje dobrovolný dárcovský systém.

Tato tvrzení se však setkávají s nedůvěrou ze strany transplantačních odborníků včetně současného vedení Transplantační společnosti.

„V mnoha oblastech přetrvává hluboký pocit nedůvěry ve vaše transplantační programy,“ řekl Philip O'Connell, bývalý prezident Transplantační společnosti, 19. srpna 2016 na tiskové konferenci v Hongkongu zástupcům čínského transplantačního odvětví. „Je důležité, abyste pochopili, že globální komunita je rozhořčena praktikami, které jste v minulosti následovali.“

A dodal: „Mnoho lidí ve světové komunitě není přesvědčeno o tom, že se Čína změnila.“


Hongkongská konference byla pravidelnou konferencí Transplantační společnosti konající se jednou za dva roky, a původně měla být jakýmsi potvrzením slibované čínské reformy, tedy ukončení praxe transplantování orgánů popravených vězňů.

Když však vyšlo najevo, že proklamované reformy nepřinášejí výsledky, vedení Transplantační společnosti začalo být vůči prohlášením čínských představitelů skeptické.

„Můj názor je, že každá interakce s Čínou by měla mít za cíl dosažení změny. Neexistuje žádný jiný důvod k interakci s Čínou,“ - Dr. Annika Tibellová

Interakce s Čínou v otázkách transplantací jsou „extrémně obtížné“, říká Tibellová a dodává, že na jednu stranu věří v dialog, který vyvíjí tlak na uskutečnění změn, ale myslí si, že se jedná o akt určitého „balancování“.

 

„Můj názor je, že každá interakce s Čínou by měla mít za cíl dosažení změny. Neexistuje žádný jiný důvod k interakci s Čínou,“ dodává Tibellová.

Když Transplantační společnost v roce 2016 vybrala jako dějiště konference Hongkong a zahrnula do ní jednání o proklamované „nové éře“ čínského transplantačního systému, chápali to kritici čínského systému jako úspěšné zametání enormních zločinů pod koberec a jako posvěcení ze strany světového transplantačního společenství.

Deník Epoch Times s pomocí řady různých zdrojů prověřoval pozadí čínských účastníků konference a nalezl nejméně tucet velmi problematických čínských spoluautorů, moderátorů a panelistů. Zveřejněné informace byly zaslány také Transplantační společnosti, kterou jsme pořádali o reakci.

Jedním z příkladů je Šen Čung-jang, muž v pozadí vzkvétajícího transplantačního centra v tchienťinské První centrální nemocnice, který byl tvrdě kritizován Transplantační společností za extrémně krátké čekací doby pro dodání orgánů. Experti uvádějí, že v tak krátkém čase není nikde na světě možné orgány získat, pokud nemáte velké množství živých „dárců“, kteří čekají na odebrání orgánu na vyžádání.

Orgány, zejména potom ty životně důležité, se obecně získávají od zdravých lidí náhodně umírajících při autonehodách nebo jiných situacích. Navíc je obtížné sehnat orgán, který bude kompatibilní s konkrétní krevní skupinou a tělem příjemce. Ve hře je řada faktorů, které je třeba splnit, aby byl nalezen vhodný orgán a transplantace proběhla úspěšně.

Podle doktorky Tibellové jsou zjištění poskytnutá deníkem Epoch Times o osobě Šen Čung-janga, jenž je spoluautorem jedné z předkládaných prací „pozoruhodné“, také ji zaujaly závěry, které z uvedených dat vyplývají.

Dalším případem je prominentní expert na transplantaci jater, chirurg Čeng Šu-sen, který současně předsedá organizaci zřízené komunistickou stranou Číny za účelem podporování represí duchovního hnutí Falun Gong. Čeng Šu-sen publikoval článek, v němž deklaruje schopnost získat játra do 24 hodin, což je rychlost, které je podle odborníků nemožné prakticky dosáhnout, pokud nemáte velké množství živých dárců připravených a čekajících na operativní zákrok. Čeng Šu-sen byl na rozdíl od Šen Čung-janga přítomen na zasedání, ale Transplantační společnost jeho plánované vystoupení nahradila jiným lékařem a později se od jeho osoby distancovala.

Doktorka Tibellová míní, že Čengův případ „zní velmi znepokojivě“.

„Vynáší to do popředí fakt, že současné zásady interakce s Čínou jsou zcela zaměřeny na profesionální roli v oblasti transplantací. Při revizi zásad by se mělo diskutovat o tom, jak se vypořádat se situací, jako je tato,“ uvedl Tibellová. Navrhuje, aby Transplantační společnost vzala v potaz i role, které lékaři a účastníci konferencí plní mimo profesionální rámec, avšak pouze tehdy, když se vyskytnou závažné odchylky, jako v případě Čeng Šu-sena.

Ačkoli programový výbor konference učinil podrobné přezkoumání prací předtím, než byly prezentovány, přiznává doktorka Tibellová, že „pokud nám lidé lžou do obličeje, je to velmi obtížné“. Pokud práce obsahují podvržená data, je pro komisi obtížné určit, zda práce splňuje etické normy.

Nechtěla však komentovat otázku, zda je pro člověka, jenž je součástí zločinného systému obtížné lhát Transplantační společnosti. „Nelíbí se mi spekulovat o tom, jaké to je žít pod diktaturou,“ řekla Tibellová.

Izraelský transplantační chirurg a bývalý člen etické komise Transplantační společnosti Dr. Jacob Lavee se rozhodl konferenci bojkotovat. Tibellová říká, že jeho postoj respektuje, ale Transplantační společnost jako organizaci posuzuje odlišně.

„Teprve později, možná až po uběhnutí několika let, budeme vědět, jestli to přispělo k pozitivnímu vývoji, nebo zda to přispělo ke akceptování [čínského transplantačního systému],“ říká Tibellová.

Tibellová se konference nezúčastnila, neboť se datumově kryla s otevřením nemocnice New Karolinska, kde byla zapotřebí její přítomnost.

Na otázku, zda by se konference zúčastnila, kdyby jí to okolnosti dovolily, dlouhou dobu mlčela, než odpověděla.

„Musela bych to velmi pečlivě zvážit, právě vzhledem k výběru lokality (Hongkong, Čína). Přispěji k pozitivní změně tím, že se zúčastním nebo přispěji ke zvýšení přijatelnosti praktik, které považuji za nepřijatelné?“

Článek přeložil Milan Kajínek; originální článek: