S antivirovým guru o rozpadu soukromí a informačním diktátorství (rozhovor)

„Lidem nedochází základní pravda o soukromí. Vlády, telefonní společnosti a Google by chtěly, abychom věřili, že když nemáme co skrývat, nemáme se čeho bát. To je nesmírně naivní chápání soukromí,“ říká programátor.

„Když jdete do krámu, a potkáte tam novou prodavačku, řeknete jí o všem, co jste dělali včera v noci?“ ptá se McAfee. „Řeknete jí o vašich bankovních poměrech, o splátkách na dům? A pak vyjdete z obchodu a narazíte na známého. Krátce s ním prohodíte, jak se má rodina, ale neprozradíte mu takové informace jako svému blízkému kamarádovi.“

Jak vysvětluje svérázný podnikatel, je to proto, že ke každé osobě, s níž se setkáme, máme jinou míru důvěry. A množství informací, které prozrazujeme, se řídí právě touto mírou důvěry. Naše soukromí je postaveno na „neustálých rozhodnutích a činech, které každý z nás dělá tisíckrát za den,“ říká majitel slavné antivirové firmy.

Soukromí je podle něj komplikovaná věc. Není to tak jednoduché jako „nemám co skrývat, a proto se nemám čeho bát“. Kdyby každý věděl všechno o všech ostatních, v ulicích by propukly nepokoje. Soukromí je podle McAfeeho tmelem, které drží společnost pohromadě. Lidská rasa má sklon být stejně tak odsuzující jako milující. Existuje názor, že kdybychom o sobě prozradili každičký detail – naše dobré skutky i ty špatné, všechny naše politické názory, myšlenky a postoje – pak by nejvíc vyčnívalo ne to, co máme podobného, ale to, čím se odlišujeme.

Idea, že sdílení informací a myšlenek na internetu pomáhá lidem lépe se navzájem pochopit, se ukázala jako nesprávná. Lze to dnes vidět na nejednotnosti ve společnosti, uvažuje softwarový programátor. „Právě jsme zažili povolební nepokoje v ulicích. Pomohl nějak ten dialog (na internetu)? Ne.“

McAfee má za to, že lidé mají předsudky a utvrzené názory. „Když se mi líbí Trump, pak můj názor nezmění nic z toho, co mi o Hillary Clintonové povíš.“ Realita se podle něj liší od optimistických názorů, že sdílení informací na sociálních médiích o sobě samých může přemostit rozdíly mezi námi.

S tím, jak lidé prozrazují své niterní úvahy, jedinci s opačnými názory se jimi často cítí uraženi. Sdílení informací pak vede k volání po zavedení cenzury protichůdných myšlenek a informací. Ukázkou toho může být nedávný zásah Twitteru proti krajně pravicovým politickým komentátorům.

Informační diktátorství

Idea jediné autority, která bude mít kontrolu nad informacemi a schopnost zdiskreditovat myšlenky a názory druhých, – tato schopnost libovolné cenzury přináší vyhlídky, které bychom jako společnost měli považovat za hluboce znepokojivé, domnívá se McAfee a poukazuje na to, že už dnes to vidíme na velkých technologických hubech typu Facebook a Google, které se stávají skladišti našich osobních informací a určovateli toho, co vidíme.

Řada lidí bere výsledky ve vyhledávači Google za fakta, ale přehlížejí zdroj těchto informací a to, jak Google vybírá ty, které umístí na prvních místech, a ty, které pohřbí. Příští diktátor nebude proto podle McAfeeho politická hlava státu, ale ten, kdo kontroluje informace – informační diktátor. Už teď má Google nehoráznou moc, varuje majitel antivirové firmy. „Já si vyberu, čemu máš věřit, čemu máš rozumět, co máš vědět nebo za to máš bojovat, a to je ta nejvyšší moc. A kdo má tu obrovskou moc? Právě teď je to Google.“

V nekonečné záplavě informací je dnes to nejtěžší rozpoznat, co je skutečnost a co je fikce. „Falešné a pravé nelze rozeznat, když doručení pravdy ovládá jedna osoba,“ podotýká americký podnikatel a dodává, že každá informace filtrovaná tou osobou bude zabarvena jeho předsudky a soudy, bez ohledu na to, jak dobrotivý člověk to může být.

Velký bratr a velká data

Další aspekt, před nímž McAfee varuje, je že lidé podceňují data, která generují. S každou internetovou stránkou, kterou lidé navštíví, se jim na smartphonech a laptopech ukládají zevrubné informace, od komentářů na Facebooku až po uskutečněné nákupy.

Urychlená eroze soukromí a shromažďování našich osobních dat soukromými společnostmi je podle zakladatele slavného antiviru zásadním ohrožením pro dnešní společnost. „Vidím, že se to uchyluje směrem, který způsobí zásadní rozpad společenského pořádku.“

S našimi osobními daty se obchoduje, jsou používána a monitorována. Firmy jako Google je používají k tomu, aby nám předkládaly reklamy, a ostatním slouží k pochopení našeho chování a ke zjištění našich osobních zájmů. Vlády je používají ke sledování hrozeb nebo aby nás potrestaly, když vystoupíme z řady.  

Většině skvělých vojenských vůdců se podařilo zvítězit, protože dokázali předvídat jednání svého nepřítele, a my dnes dobrovolně vyzrazujeme data, která mohou být použita proti nám přesně tím samým způsobem včetně našich nejzákladnějších aktivit, zájmů, názorů a přesvědčení, říká McAfee.

„Cílem každého diktátora není absolutní moc. Je to absolutní znalost obyvatelstva, protože diktátor, který o vás ví všechno – kde jste, s kým jste, co říkáte – takový člověk nebude nikdy sesazen. Tohle je Orwellovo ,1984’, kde se historie přepisuje každý den.“

S tím, jak vstupujeme do světa velkých dat a ztráty soukromí, v lidských dějinách vzniká diktátorská moc jako nikdy předtím. Je jí schopnost vlád znát své občany do nejmenšího detailu a formovat jejich realitu podle vlastních machinací.

„Je to kombinace toho, co diktátor o jednotlivci ví, a toho, co diktátor jednotlivci dovolí, aby o své realitě věděl,“ uzavírá McAfee s temným dodatkem: „Kymácíme se na okraji útesu.“

Zdroj: