Začátkem února, měnili vietnamští uživatelé Facebooku svou profilovou fotku na růžovo-fialovou květinu s datem 17/2/1979, květina pochází ze severního pohraničního pásma Vietnamu zpustošeného válkou.
Začátkem února, měnili vietnamští uživatelé Facebooku svou profilovou fotku na růžovo-fialovou květinu s datem 17/2/1979, květina pochází ze severního pohraničního pásma Vietnamu zpustošeného válkou.
Jako každý rok s příchodem nového lunárního roku koncem ledna, začátkem února, měnili vietnamští uživatelé Facebooku svou profilovou fotku na růžovo-fialovou květinu s datem 17/2/1979.

Zdá se však, že ve Vietnamu mladá generace nezná tento milník, který zůstává nezhojitelnou ránou pro starší generaci, jejíž příbuzní, přátelé či známí se nevrátili z bojiště anebo se vrátili zmrzačeni. 

Toto datum je dnem vypuknutí pohraniční války mezi Čínou a Vietnamem bez předchozího vyhlášení jako dvěma ideologickými bratrskými zeměmi. Čínská lidová armáda vpadla do pěti pohraničních okresů a zničila veškerou zdejší infrastrukturu, nenechala ani elektrické stožáry, ani silnice a mosty, továrny, důlní šachty, a zaútočila i na civilní objekty, jako nemocnice a školy.

Mnohdy Číňané házeli mrtvá těla do studen s pitnou vodou, v důsledku čehož byly vodní zdroje kontaminované. Boje trvaly tři týdny s obrovskou ztrátou na lidských životech. Nebyl však zveřejněn žádný oficiální počet obětí na životech. 
Dle článku Martina Smíška na webu www.valka.cz počet mrtvých a zraněných na vietnamské straně dosáhl přibližně 60 000. „Čínským jednotkám se za celou dobu války podařilo proniknout nejhlouběji (cca 40km) do vnitrozemí Vietnamu u města Cao Bang“.

Po vyhlášení vítězství na obou stranách bylo celé severní pohraniční pásmo Vietnamu zpustošeno. Toto horské pásmo je právě domovem symbolické květinky, kterou si lidé připomínají výročí této tragické události.

Dnes učebnice vietnamského dějepisu věnují této válce jen necelou půlku stránky. 

Vzpomínkové akce, které řadoví občané spontánně pořádali během posledních pěti let, byly terčem útoků formálních i neformálních policejních činitelů přímo v centru hlavního města Hanoje. Letošní akce nebyla výjimkou. 

Zdá se, že vietnamská vláda nevidí ráda, že si její občané připomínají padlé, ať už vojáky či civilisty, této války. A proč? Člověk si klade otázku, zda důvodem tohoto postoje není jejich vědomí moci lidu. 

I tak se něco pod povrchem jakoby dalo do pohybu. Jestli před čtyřmi až pěti lety nebylo možné v oficiálních státem řízených on-line novinách spatřit články o této válce, tak od loňského roku se začaly objevovat a nebyly dosud stažené na popud státních úřadů. Letos jsou zveřejněny i rozhovory se svědky, válečnými veterány.

Mai Nguyenová, je rodilou Vietnamkou a externí dopisovatelkou Epoch Times a členkou občanského sdružení Van Lang, které působí mezi českou komunitou Vietnamců a podporuje demokratické hodnoty společnosti.

Čtěte také:

Rozhovor: O současném Vietnamu, komunitě v ČR a vztazích s Čínou