
Bratři Wan-čching Chuang a Siung Chuang se svojí rodinou v Číně. (Se svolením Wan-čching Chuang)
„Nikdy už mi nezavolal,“ říká Wan-čching Chuang, jeho starší bratr žijící v New Yorku.
Už je tomu čtrnáct let, co Siung Chuang zmizel beze stopy v čínském vězeňském systému jako desítky tisíc dalších následovníků Falun Gongu.
Okolnosti Siunga přiměly k tomu, aby na sebe převzal zodpovědnost za odhalování násilných represí, které čínský režim uvalil na Falun Gong již v červenci 1999. Každý den riskoval svůj život, když na ulicích rozdával letáky objasňující příběh stojící za propagandou a informační blokádou komunistické strany Číny (KS Číny).
V té době studoval dnes již devětatřicetiletý Wan-čching na univerzitě v Idahu a dobře si uvědomoval, v jakém nebezpečí se jeho bratr nachází.
Příběhy a fotografie těch, co přežili mučení při výslechu nebo během nuceného pobytu v pracovních táborech, zaplňovaly internet. Nedávné zprávy o zneužívání vězňů svědomí ve vojenských nemocnicích Lidové osvobozenecké armády vzbudily ještě větší obavy nad Siungovým osudem.
Vězeň svědomí

Siung Chuang byl v Číně zatčen za šíření materiálů odhalujících pronásledování duchovního hnutí Falun Gong. (Se svolením Wan-čching Chuanga)
Studie, kterou provedla Státní tělovýchovná komise v roce 1998, uváděla, že v Číně se Falun Gongu věnuje na 70 milionů lidí. Metoda kromě cvičení vyučuje také morální principy buddhismu a taoismu a vede cvičence k charakterové kultivaci a dobrému chování ve společnosti.
Když se komunistická strana proti masovému hnutí poprvé obrátila s veřejným zákazem metody a policejním zásahem, pobýval již Wan-čching v USA, zatím co Siung byl mezi prvními, kteří byli při policejních akcích zadrženi.
Dostal rok a půl v pracovním táboře, bez soudního procesu, což bylo zcela běžné.
„Nerad o tom mluvil,“ říká Wan-čching. „Ptal jsem se ho na to. Odpověděl mi, že tam v sobě nemají žádnou lidskost.“
V zimě prý stráže házely lidi do ledové vody. Bití bylo každodenním chlebem místních vězňů. „To je pravidlo. Pokud nenásleduješ jejich příkazy nebo nějakou věc, zmlátí tě a přinutí tě, aby ses cítil slabý.“
Po propuštění z pracovního tábora musel Siung pravidelně docházet na místní policejní oddělení, kde ho nutili, aby psal na papír, nad čím přemýšlí.
O posedlosti sledováním a naprostou kontrolou lidí říká Wan-čching: „To je normální. Pokud řeknou, že tvoje myšlenky se neshodují s vládou, někdy tě za to dokonce hned pošlou do vězení.“
O učení Falun Gongu Wan-čching říká: „Tohle je něco proti myšlení komunistické strany, proti její ideologii. Je to něco mimo její kontrolu, a tak se lidí, kteří žijí podle morálních principů Falun Gongu, obává.“
Nenásilný odpor
Nenásilný odpor
Státní média již několik měsíců, každý den očerňovala Falun Gong a hnala veřejné mínění proti jeho následovníkům. Mnozí z nich se snažili klást masivní propagandě odpor rozdáváním letáků na ulicích.
Pokud v oblasti v noci roznesli do poštovních schránek letáky, druhý den je již policie hledala. Mnozí z těch, co se rozhodli pro takovou formu nenásilného odporu, byli přinuceni cestovat po celé Číně, hledat příležitostné pracovní možnosti a ubytování. Žili se skrytou identitou a neustále se pohybovali, téměř jako bezdomovci.
„Můj bratr věděl, že Falun Gong učí lidi, aby se stali dobrými, a že jsme dobří lidé,“ říká Wan-čching. „Je to něco, co má pro společnost dobrý účinek. V Číně se dnes lidé honí za penězi, slávou a nestarají se o rodinu, nestarají se o přátelství. Co učí Falun Gong, je myslet na ostatní a být k ostatním dobrý.“
„Obvykle roznesl pět až deset tisíc letáků po celém městě,“ říká Wan-čching. „Místní úřady se ho potom pokoušely najít, takže musel odejít.“
Podle Wan-čchinga to takhle dělalo hodně příznivců Falun Gongu po celé Číně. Racionálně se snažili vysvětlovat fakta a rozpouštět silný vliv propagandy státních médií. Cestovali a skrývali svoji identitu, ale úřady nakonec stejně mnohé z nich pozatýkaly.
Hledání bratra
Od zmizení svého bratra se Wan-čching rozhodl odhalit co nejvíce lidem osud svého bratra v Číně a zjistit nějaká fakta o jeho dalším osudu po zatčení v Šanghaji za roznášení letáků.
„Vynaložil jsem hodně úsilí, abych zjistil, kde je, a zajistil nějaké informace, ale neměl jsem štěstí,“ říká Wan-čching.
Díky jeho aktivitám během několika let zaslali soudci a členové kongresu několik dopisů čínskému ministerstvu zahraničí, žádajících odhalení informací o situaci Siunga Huanga, ale úřady na výzvy nikdy nereagovaly.
Wan-čching říká, že jeho přátelé z právnických kruhů v Šanghaji, kteří mají nějaký vztah se Šanghajskou policií, zjistili, že místní policie jeho bratra skutečně zatknula a zadržovala. Nikdo ale neví, kam byl potom transportován.
Nejmenovaný čínský reportér se obrátil na šanghajskou policejní stanici s dotazem na jeho bratra a podařilo se mu najít policistu, který tvrdil, že jeho případ dobře zná, ale při dalším kontaktování původní tvrzení popíral.
Před zatčením jeho bratra policie pravidelně obtěžovala jeho rodinu v Číně, aby z nich vymohli informace o místě jeho pobytu. Poté, co zmizel v Šanghaji, změnila policie tvář a někteří z policistů donesli rodině nějaké materiální dárky.
„To je hodně zvláštní,“ míní Wan-čching. „Myslím, že mému bratrovi udělali něco hodně špatného a bojí se to říci. Cítí vinu, a tak se snaží mojí rodinu odškodnit.“
„Stále doufám, že je stále někde naživu,“ svěřil se Wan-čching. „Dokud režim bude kontrolovat všechny informace a média, bude pro nás těžké zjistit pravdu o osudu mého bratra.“
I dnes v Číně pronásledování stále v určité míře pokračuje. I když současné vedení v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem provedlo od roku 2012 velké množství zatčení v řadách mocenské linie exprezidenta Ťiang Ce-mina, která iniciovala a řídila pronásledování Falun Gongu, represe stále nejsou u konce. Část mocenské linie Ťiang Ce-mina v Číně stále působí a posílá následovníky Falun Gongu za mříže i dnes.
Následovníci Falun Gongu žádají pouze svobodu vyznání a ukončení násilných represí. „Doufám, že více lidí pomůže těm, kteří jsou v Číně pronásledováni,“ dodává Wan-čching.
Otázkou, která vyvstává za zmizením jeho bratra, je, zda se jedná o jeden z těch případů, kdy došlo ke zneužití těla bezejmenného vězně k orgánovým transplantacím nebo k plastinaci. I když provincie Liao-ning, kde se začalo s plastinacemi lidských těl a byl zaznamenán největší počet prováděných transplantací, leží od Šanghaje 1 800 kilometrů daleko, mohl být do oblasti převezen.
Do vězeňského systému v provincii Liao-ning běžně proudili následovníci Falun Gongu zatčení v Pekingu, který je 865 km daleko. Proč by tam nemohl být převezen ze Šanghaje? Jeho tělo by tak mohlo být součástí kontroverzních výstav lidských těl Bodies, plastinovaných v Číně v provincii Liao-ning.