Označování potravin za „zdravé“ může být často jen marketingový trik, ne realita

Například společnost Kind kdysi tvrdila, že jejich tyčinky vyráběné z ovoce a ořechů jsou „zdravé“, ale v roce 2015 se toto označení ocitlo pod palbou kritiky. Americká FDA (ekvivalent naší Státní zemědělské a potravinářské inspekce) zaslala firmě varovný dopis, v němž požadovala, aby bylo slovo „zdravý“ staženo. Důvod? Tyčinky nespadaly do oficiální definice, a to kvůli obsahu tuku.

Ořechovo-ovocné tyčinky od Kind jsou složeny převážně z mandlí a obsahují až 13 gramů tuku na jednu porci. To je daleko za třemi gramy, které FDA povoluje potravinářským firmám, aby mohly výrobek označit za „zdravý“.

FDA určuje rovněž limity na sodík a cholesterol, ovšem cukr není nijak omezen. Na základě těchto kritérií může být nízkotučný produkt s vysokým obsahem cukru označován za „zdravý“, ale přirozeně tučné potraviny, jako losos nebo avokádo, tuto výsadu nemají.

Certifikovaná dietetička Lauren Blakeová z Wexnerovy kliniky při Ohio State University říká, že kvůli měřítkům FDA to došlo do situace, kdy potravina může být výrobci sice oficiálně označena za „zdravou“, ale paradoxně vůbec nebýt dobrá pro zdraví lidí.

„Můžou vyrobit produkt, který má nízké kalorie, nízký obsah cukru nebo tuku, ale za jakou cenu? Z čeho se ten skutečný výrobek opravdu skládá? Je to izolovaná sója? Umělý cukr? Umělá barviva? Tomu bych zdravá potravina neříkala,“ podotýká Blakeová.

Studie publikovaná vloni v Časopise Akademie výživy a dietetiky zjistila, že potravinové produkty s označením jako „nízkotučné“, „bez tuku“ a „se sníženým obsahem soli“ jsou často horší co do výživové hodnoty než běžná jídla a nápoje.

Americké úřady vytvořily definici toho, co je zdravé, v devadesátých letech, v období, kdy bylo v módě všechno nízkotučné. Tato definice odráží vědecké chápání té doby. Debata kolem tyčinek Kind však úředníky z FDA přiměla zamyslet se na interpretací „zdravých“ potravin, a zvažují proto nyní změnu.

„Nová definice ,zdravých potravin‘ je součástí celkového plánu, jak spotřebitelům poskytnout informace a nástroje, jež jim umožní si snadno a rychle zvolit potraviny na základě toho, co je v souladu se zdravotními doporučeními pro veřejnost a podpořit rozvoj zdravějších potravin v potravinářském průmyslu,“ uvedla FDA v tiskovém prohlášení.

Někteří odborníci na výživu však argumentují, že každá definice bude zavádějící. Výživová expertka Marion Nestleová z New York University uvedla, že snahy předefinovat, co je a co není zdravé, není o sémantice, ale o marketingu. „Člověk by si myslel, že každá minimálně zpracovaná strava z rostlin, stromů, zvířat, ptáků nebo ryb by prošla, avšak ,zdravá‘ potravina je marketingový pojem pro zpracované potravinářské výrobky, ne pro potraviny,“ napsala Nestleová pro New York Times.

Také Blakeová varuje své klientky, aby se nenechaly zaslepit prodejními triky potravinářských firem. „Nemyslím si, že je férové používat slovo ,zdravý‘, když se bavíme o potravinách s vysokým podílem zpracování,“ říká dietetička.

„Zdravé“ je slovo, které pracuje s psychologií spotřebitele. Naznačuje pocit oběti, kdy si místo smetanového jogurtu dáte nízkotučnou verzi. Oh, jak zodpovědné. Studie však ukazují, že „zdravá“ volba může ve skutečnosti vést k přejídání. Článek v časopise Spotřebitelský výzkum například uvedl, že řada lidí se domnívá, že zdravé znamená méně vydatné, a proto jíme více.

Jedna fáze studie spočívala v experimentu, kdy tři různé skupiny dostaly popcorn označený třemi různými štítky – zdravý, nezdravý a výživný. Jedinci v každé skupině dostali za úkol sníst tolik popcornu, aby se najedli. Popcorn byl ve všech případech naprosto identický, a přesto ho ti ve zdravé skupině snědli nejvíce a ve výživné skupině nejméně.

Racionální mysli by mohlo připadnout hloupé, že by štítek mohl mít takovou moc, a přesto je to pravda. Dokonce i účastníci experimentu, kteří v úvodním dotazníku nesouhlasili s tvrzením, že zdravé pokrmy jsou méně výživné, stejně jedli více, když dostali popcorn se štítkem „zdravý“.

Ve starých kulturách lidé věřili, že optimální zdraví musí být postaveno na rovnováze a tato myšlenka přetrvala dodnes. Podle ústavy Světové zdravotnické organizace je zdraví definováno jako „stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, a ne jako pouhá absence choroby či neduživosti.“

Američané se dnes o zdraví zajímají více než kdy předtím, ale studie publikovaná vloni časopisem Mayo Clinic Proceedings zjistila, že zdravý životní styl vede méně než 3 procenta Američanů. Téměř 40 procent dotazovaných jedlo zdravou stravu, ale jen hrstka (20 procent u mužů, 30 procent u žen) jich splňovala všechna kritéria: jíst dobrou stravu, nekouřit, alespoň dvě hodiny náročného cvičení za týden a nízký obsah tělesného tuku.

Osmnáctinásobný světový šampion v silovém trojboji, Robert Herbst, se domnívá, že nálepka „zdravá potravina“ v lidech vzbuzuje dojem, že aby měli zdravé tělo, stačí konzumovat tento typ pokrmů. „Lidé hledají snadný způsob ke zdraví, kde by se obešli bez dřiny a potu,“ uvedl pro Epoch Times Herbst.

Podle Blakeové by úřady mohly dělat víc, aby veřejnost povzbudily ke zdravějším stravovacím návykům. Například označení na potravinách by mohlo jasně rozlišovat mezi uhlohydráty přirozeně se vyskytujícími v potravinách (ty se nacházejí v nezpracovaných rostlinných produktech) a mezi rafinovanými cukry (oblíbená přísada potravinářských firem). Technicky jde v obou případech o uhlohydráty, ovšem jejich dopad na organismus může být razantně odlišný.

Blakeová by si přála, aby se úřady u složení potravin víc zaměřily na zvýrazňování chemických látek, barviv, konzervantů a běžných alergenů, místo aby dělaly takový povyk kolem tuku, proteinu a uhlohydrátů. Sama svým klientům doporučuje jíst co nejvíce potravin, které nálepku se složením nepotřebují – čerstvé ovoce, zelenina, libové maso, semena a ořechy.

Klíčem ke zdravému stravování proto podle Blakeové není sáhnout v regále vždy po „zdravé“ variantě, ale spíše se co nejvíce vyhýbat nezdravým potravinám a rychlým občerstvením. Ve společnosti, kde žijeme, není snadné tuto radu vždy dodržet, ale přesto bychom se měli snažit, aby nezpracované a čerstvé potraviny tvořily většinový podíl našeho jídelníčku.

„Řekněme, že jíte za týden poctivé, čerstvě připravené jídlo v 90 procentech případů. A pak si vyrazíte s kámoškou o víkendu a dáte si dortík. Možná, že to není zrovna ta nejzdravější věc, ale celkově si vedete stejně skvěle, protože je to o tom, jaké jsou vaše souhrnné vzorce stravování,“ vysvětluje americká dietetička.


Zdroj: 



Čtěte také: Biopotraviny s příběhem: Hledání dobré stravy i nezávislosti