Produkty Biofarmy Sasov. (biofarmy.cz)
Ještě před nedávnem žili lidé v úzkém spojení a souladu s přírodou. Hospodařili na své půdě a starali se o prostředí, které je obklopovalo. Svůj čas a energii věnovali jen na to nejnutnější k přežití. Dodržovali tradice a následovali přirozený koloběh přírody. Stravovali se prostě a střídmě, využívali vlastní zdroje a jedli to, co rostlo v blízké oblasti. Dosahovali tak soběstačnosti a určité nezávislosti.
Kritika systému
Dnešní člověk se chová v mnoha ohledech naopak. V touze po naplnění tužeb a snů si život paradoxně čím dál více komplikuje. Potraviny dováží tisíce kilometrů z opačného konce planety a z podnebného pásma, ve kterém nežije. Jejich „trvanlivost“ v co největší míře prodlužuje pomocí aditiv a dováží nezralé plody, které postupně dozrávají během převozu a v obchodech.
Spotřebitelé i pěstitelé se stávají do velké míry závislými na prodejních řetězcích, aniž by si mohli nebo chtěli pěstovat potraviny vlastní. V tomto směru připomíná současná situace příběh muže, který v čiré nevědomosti celý život žebral o jídlo, a přitom seděl na kameni, pod nímž se nacházel poklad.
Tím, že lidé ztrácí kontakt s půdou a venkovem, často se už sami ani neptají, odkud se potraviny, které v supermarketu nakupujeme, vzaly, ani jakým procesem prošly. Vzhled totiž neříká nic o tom, zda jsou bezpečné, zdravé, chutné či jak voní.
Když se sedlák rozhodne vyjít vstříc spotřebiteli, pokud jde o kvalitu potravin, jeho cesta je často trnitá, stěží totiž může konkurovat cenou obchodním řetězcům. Svůj návrat k přirozenosti navíc musí začínající farmář nahlásit na ministerstvu zemědělství a stvrdit certifikátem ekologického zemědělství. Po tzv. přechodném období, kdy na svém pozemku dva až tři roky pěstuje ekologicky, aby se odstranily negativní vlivy předchozí zemědělské činnosti, je úředně uznán a pak může začít prodávat zeleninu a ovoce s nálepkou BIO.
Biopotraviny mají svůj příběh
Zastánci biopotravin tvrdí, že zelenina a ovoce ze supermarketů jsou anonymní, ale ty z tržiště nebo přímo od sedláka mají svůj příběh. Člověk konzumující biopotraviny nezatěžuje svůj organismus látkami, které mají prokazatelně toxický vliv. I když se zájem o biopotraviny zvyšuje, informovanost je stále relativně nízká, jen malé procento české veřejnosti totiž ví o principech, na nichž biozemědělství stojí.
Existuje skupina alternativně či biosmýšlejících lidí, kteří se hlásí a navrací k tradičním hodnotám, a k tomu patří zdravý životní styl a také kvalita vypěstovaných potravin. Někteří zdělili statek po prarodičích a pokračují tak v rodinné tradici, často se však k farmaření dostanou i lidé z intelektuálních kruhů, kteří jsou přesyceni hektickým a přepodnětovaným způsobem života, který jim přestává dávat smysl. Raději volí život na venkově, vypěstované produkty zpracovávají, aby byli co nejméně závislí na potravinových řetězcích, a směřují tak k soběstačnosti.
Zelenina a ovoce z tržiště nebo přímo od sedláka mají svůj příběh.
Jedním z nich je Vojtěch Veselý z Biostatku Valeč, který své rozhodnutí založit farmu komentuje: „Důvod, proč jsem se rozhodl žít ve Valči, byl, aby mě živilo to, že se budu starat o svou domácnost, a není divu, že ta domácnost pak nabrala charakter farmy. Pracuji na svém ve volném čase, farmaření totiž nepovažuji za zaměstnání.“
Plakát jednoduše a názorně pojmenovává komunitou podporované zemědělství, jeho hlavní principy a fungování. (kpzinfo.cz)
(Eko)faremní filozofie
Ekofarmy nabízejí nekonvenční produkci. Biozemědělství totiž představuje systém, který je v souladu s přírodou, nikoli proti ní. Farmy podnikající v režimu ekologického zemědělství deklarují, že se od toho konvenčního liší především hospodárným a šetrným zacházením s půdou (bez pesticidů a chemických hnojiv), využíváním přirozených zdrojů vody (studny či řeky), ochranou životního prostředí. Potřeby přírody a krajiny začleňují pak do své produkce. Filozofii produkce mají postavenou na přímém a osobním vztahu se zákazníky.
KPZ – koncept „MY“
O poskytnutí podpory a budování vztahu založeném na vzájemném respektu se snaží Komunitou podporované zemědělství (KPZ, socioekonomický koncept zemědělství a distribuce jídla). KPZ je cestou, jak podpořit „svého“ farmáře (pěstitele zeleniny a ovoce či chovatele zvířat) v systému, který říká: MY = komunita nekonvenčním způsobem smýšlejících zákazníků = vám pomůžeme nést tíhu vašich starostí, budeme se podílet na zisku a přijmeme závazek nést riziko možné ztráty v případě neúrody. Vy nám dodáte čerstvou zeleninu, ovoce či maso na smluvené místo v dohodnutém čase.
Biozemědělství představuje systém, který je v souladu s přírodou, nikoli proti ní.
Skupina podílníků má v průměru dvacet členů, před začátkem sezony se setká se svým sedlákem a domluví si podmínky. Probíhá diskuze a cenu tvoří pěstitel i podílníci. Podílníci přijímají každý týden zeleninu a ovoce, které v dané sezoně dorůstá na poli. Sami se pak na výdejním místě podílejí na distribuci, přičemž „službu“ v distribuci mají tak dvakrát za sezonu.
Podle ředitele Asociace místních potravinových iniciativ Jana Valešky dodává své produkty 12 farem: „V současné době je to asi 30 skupinám. Podle našeho dotazníkového šetření, které jsme provedli v loňském roce, je to asi 1 000 strávníků.“ Ekofarmy pro své zákazníky pořádají dny otevřených dveří. Zažít provoz farmy na vlastní kůži umožňují farmáři odběratelům během pracovních víkendů či zážitkových pobytů.
V neprůhledném agro-potravinářském komplexu máme stále menší možnost ovlivnit, v jaké kvalitě a za jakou cenu si potraviny koupíme.
Komunitní zahrady
Další možností, jak si bez vlastní zahrádky obstarat čerstvou zeleninu či ovoce v případě, že bydlíte třeba v paneláku a chcete zeleninu bez chemie, jsou komunitní zahrady. Vznikají uprostřed měst, téměř kdekoliv, kde je trochu prostoru pro pěstování. Pěstuje se i na betonových nebo asfaltových prostranstvích, například v pytlích naplněných hlínou, kde rostlinka od semínka až po zralý plod bez problémů vyroste.
Z farmy až na stůl
V neprůhledném agro-potravinářském komplexu máme stále menší možnost ovlivnit, v jaké kvalitě a za jakou cenu si potraviny koupíme. Proto tou vůbec nejsnazší cestou, jak si zajistit dobrou potravu až na stůl a vymanit se ze závislosti na potravinách, o jejichž původu víme velmi málo, je podpořit lokální pěstitele a nakupovat přímo od nich.
Co jíst?
Univerzální návod na to, co jíst, abychom se cítili dobře mentálně i tělesně, samozřejmě neexistuje. V čem jsou ale odborníci na zdravou výživu zajedno, je skutečnost, že bychom měli méně solit, nepoužívat rafinovaný cukr a jíst skutečné potraviny v přirozené míře. Ke zdravé a dobré stravě patří samozřejmě i kvalitní potraviny.
Více zde: kpzinfo.cz
Čtěte také:
Označování potravin za „zdravé“ může být často jen marketingový trik, ne realita
Geneticky modifikované plodiny – jaké existují, kde se prodávají a co se pěstuje u nás
Další články naleznete ve speciálním vydání Epoch Times „Tělo a Mysl – Nerozlučné spojení“.
Nahlédněme společně do vztahů mezi chováním a myšlením člověka a stavem jeho fyzického těla. Nemoc nebo zdraví jsou různé stavy a každý má za sebou nutně nějaké příčiny. Jak zpomalit, vyvážit svůj životní styl a nalézt rovnováhu nemusí být velmi těžká otázka a už vůbec nemusí být finančně nákladná. Není to ale ani tak, že by se dalo něco z toho získat bez práce nebo bez obětí. |
