Plakát snímku Založení armády. (Media Asia)
Státem vytvářený film nazvaný „Založení armády“ byl nedávno vypuštěn do čínských kin, aby připomněl 90. výročí založení Lidové osvobozenecké armády (LOA). Film je třetí částí trilogie propagandistické stopáže nazvané „Založení nové Číny“ a stejně jako u předchozích dvou dílů musel i tento být obsazen nadměrným počtem hvězd a dotován značnými obnosy ze státního rozpočtu.
Režii dostal na starost hongkongský režisér Andrew Lau. Založení armády má být jakýmsi vznosným životopisem čínského režimu. Filmová stopáž má dramatizovat příběh povstání v Nan-čchangu v roce 1927[1] a raný vojenský boj čínské komunistické strany proti nacionalistickému režimu Kuomintangu[2].
Douban, nejpopulárnější webová stránka filmových recenzí v Číně, zablokovala uživatelům možnost snímek hodnotit nebo komentovat.
Film údajně v prvním týdnu vydělal 28 milionů dolarů. Dokonce i v případě, že jsou státem uváděné statistiky pravdivé, jedná se o jednu pětinu z 142 miliónů dolarů, které vydělal snímek Wolf Warriors 2, celovečerní válečný film plný historie, akce a vlastenectví, ale s nápadně větším podílem hollywoodské zábavy a menším podílem státní propagandy.
Pro čínský režim vyznívá sledovanost snímku poněkud rozpačitě i vzhledem k tomu, že Peking podle Hollywood Reporter vydal nařízení, aby byl snímek ve stejnou dobu vysílán ve 45% kin po celé Číně. Podobným přístupem se čínský režim pokoušel posílit sledovanost předchozích filmových výtvorů, které mají oslavovat komunistickou stranu a legitimizovat její vládu v Číně. I tak nedosahuje návštěvnost kin velký podíl diváků.
Kromě západních kritiků, kteří film nehodnotili vysokými procenty, snímek kritizoval Jie Tin-kink, vnuk generála komunistické rudé armády Jie Tchinga, jehož snímek mimo jiné také zachycuje. Film nazval „hanbou a zkreslením revoluční historie“. Nakonec Jie Tin-kink spolu s více než 25 potomky revolučních vůdců podepsali dopis, v němž požadují od tvůrců filmu veřejnou omluvu.
Douban, nejpopulárnější webová stránka filmových recenzí v Číně, zablokovala uživatelům možnost snímek hodnotit nebo komentovat, což pravděpodobně učinila pod tlakem čínského režimu, který chtěl předejít negativní kritice a vyhnout se rozpakům nad nevalnou popularitou státem vyvíjené kinematografie.
[1] Když se v dubnu 1927 po šanghajském puči rozpadla první komunisticko-kuomintangská koalice. Ču Te, jeden z vrchních velitelů jednotek Čínské lidové osvobozenecké armády, podílel na povstání proti nacionalistům v Nan-čchangu. Přestože bylo poraženo, je den tohoto povstání dodnes slaven jako výročí vzniku Čínské lidově osvobozenecké armády. Komunistická armáda pod velením Ču Teho se po prohře stáhla do oblasti, nacházející se na hranici dnešních provincií Che-nan a Ťiang-si, kde se připojila k partyzánské armádě Mao Ce-tunga.
[2] Po ozbrojeném puči armády komunistické strany se tehdejší vláda Kuomintangu se zbytkem armády uchýlila na ostrov Tchaj-wan. Odsud pochází vyhlášení nezávislosti ostrova na pevninské Číně. Kuomintang je čínská konzervativní politická strana působící dnes na Tchaj-wanu. Od roku 1912 do konce 40. let 20. století byl Kuomintang vládnoucí stranou v rámci celé Číny.
Článek přeložil a upravil Milan Kajínek; zdroj:
