Domorodí obyvatelé protestují proti odlesňování amazonského pralesa, ilustr. foto, 2014. (Mario Tama / Getty Images)
Domorodí obyvatelé protestují proti odlesňování amazonského pralesa, ilustr. foto, 2014. (Mario Tama / Getty Images)
Poté, co místní obyvatelé pralesa zablokovali klíčovou dálnici poblíž oblasti známé jako Renca, brazilská vláda předložila návrh ochranu této oblasti zrušit a nabídnout ji investorům. Protestující aktivisty uklidňuje vláda příslibem, že devět chráněných území v oblasti zůstane nedotčených.

Renca obnáší 46 000 kilometrů území deštného pralesa, což je rozloha o něco větší než celé Dánsko. Prezidentský dekret zrušil ochranu oblasti zvané Renca, takže 30 % její rozlohy se otevře pro těžbu.

Brazilské ministerstvo  těžby a energetiky zdůvodňuje rozhodnutí, že investoři zajistí bohatství pro zemi a zaměstnají více lidí. Mělo by se to dít na principech udržitelnosti.

Pro místní obyvatele je však prales Jamanxim zdrojem obživy, demonstrovali právě proti zrušení ochrany pralesa.

Ekologičtí aktivisté se obávají, že i když v některých letech se podařilo odlesňování zpomalit, otevření oblasti další těžbě může přinést dalekosáhlé následky.

Norsko zčásti snížilo dotování ochrany Atlantického deštného pralesa pro Brazílii, protože norské snahy o záchranu vycházejí finančně vysoko, avšak samotná země, vlastnící prales, nevykazuje velkou ochotu oblast chránit ani vyslyšet protestující domorodce. Rozhodnutí oznámila brazilskému prezidentovi Michelu Temerovi norská premiérka Erna Solbergová.

20170827-prales2
Odlesňování amazonského pralesa Jamanxim. (ANTONIO SCORZA / AFP / Getty Images)

Atlantický deštný prales

Tento druh pralesa je považován za jeden z druhově nejbohatších. Nachází se v něm snad všechny druhy tropické zvěře a tropických rostlin. Některé druhy žijí dnes právě už jen na území Brazílie. Prales je domovem pro zhruba 1 800 druhů ptactva a 250 druhů savců. Amazonský deštný prales patří k ohroženým, neboť se jeho rozloha velmi rychle zmenšuje. Kromě toho pralesy pohlcují skleníkové plyny, a pomáhají tak zpomalovat klimatické změny. V současné době produkuje 50 % celosvětových zásob kyslíku. Dosud ho zmizelo již asi 90 procent.