Chryzantémy, listopadky: Symbol japonských císařů nebo dušička

 

Chryzantéma k nám přišla ze staré čínské říše a obdržela i český název. Náleží do čeledi hvězdnicovitých, v Asii je velmi oblíbená. Její květ se v Japonsku dostal na královskou pečeť a stal se tradičním symbolem císařského rodu. Nazývá se kiku a v císařském erbu je znázorněna se šestnácti okvětními plátky.

Název rodu Chrysantémum pochází z řeckých slov: chrysos jako zlato, anthemon jako květ. Rodový název se vztahuje na zlatožlutou barvu květů druhu Chryzantemum coronarium, jehož celý rod obsahuje přes sto druhů rostlin a polokeřů, jež jsou rozšířeny v pásmu mírného klimatu severní polokoule.

Rod je považován za zahradnicky velmi důležitý, umožňuje mít pestré záhony a řezané květiny v časně podzimním období. Chryzantéma s jednoduchými žlutými květy pochází z teplejších oblastí Japonska a Číny. Zahradní odrůdy náleží k nejprošlechtěnějším zahradním rostlinám vůbec.

Pro odrůdu samotné chryzantémy se používá souhrnné označení Chrysanthemum hortorum, tj. pravé chryzantémy.

Květ chryzantémy, jako „osamělec ronící vůni“, býval spojován s odchodem státních úředníků do ústraní. Ti se na konci své kariéry často uchylovali do chatrčí v horách, kde se věnovali psaní básní, kaligrafii a také pěstování květin. S chryzantémou je tedy spjata představa volného, svobodného života, prostých radostí, ale také jakási teskná nóta nad pomíjivostí existence.“, volně podle přednášky dr. Věny Hrdličkové Rostliny v japonských zahradách.

Do Evropy přicestovala až v 17. století, po jistou dobu ji pěstovali holandští zahradníci. Pak se ztratila, aby se o sto let později objevila v Anglii. Po další prodlevě si jí všimli francouzští zahradníci, začali ji pěstovat a z Francie se dostala opět do Anglie. Šlechtitelské práce propukly v polovině 18. století, kdy byly přímo z Číny dovezeny různé druhy chryzantém.

Podle botanika Václava Větvičky je chryzantéma snad nejčínštější květina, ale současně právě v Japonsku se v podzimním období slaví státní svátek – japonský císařský dvůr pořádá něco jako chryzantémobraní nebo chryzantémové dožínky. Od roku 1876 může japonský císař tou dobou dokonce udělovat chryzantémový řád.

V Čechách se pěstování chryzantém věnoval František Thomayer, bratr známého lékaře, jenž měl zahradnickou firmu v Říčanech u Prahy; neméně známé byly Horákovy chryzantémové školky v Roudnici nad Labem nebo v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Druh čítá nad 5 tisíc kultivarů okrasných a mnohdy až dech beroucích druhů, které oslní jak uspořádáním okvětních plátků, tak barevnými kombinacemi.

Proč se u nás poslední dobou staly výzdobou hrobů na hřbitově? Jednak v období svátku Dušiček již skoro nic nevykvétá, jednak je chryzantéma opravdu otužilá květina - vydrží i zákeřné nízké teploty. Při procházce po dušičkovém hřbitově objevíte, že 90 procent hrobů zdobí právě listopadky.

Chryzantémy mají rády teplé, chráněné místo, největší krásou nás odmění, když je slunný a suchý podzim. Spolu s podzimními astrami a sasankami jsou chryzantémy nejkrásnějšími a nejbohatšími trvalkami podzimu, některé se zvláštní vůní.

Květinu však nemusíme odkládat pouze na hřbitov. Nyní se dá celoročně zakoupit v květináči.