Čínští katolíci z „podzemní“ nebo „neoficiální“ církve uctívající neděli Velikonočních svátků čekají na společnou oběť, 9. dubna 2017 v provincii Che-pej v Číně. (Kevin Frayer / Getty Images)
„V tuto chvíli nemůžeme zveřejňovat další informace o našich klientech,“ řekla v minulém roce Hana Franková pro Hospodářské noviny z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která zastupuje několik z nich.
Na verdikt úřadů čekali křesťané v pobytových zařízeních pro žadatele o azyl v Kostelci nad Orlicí a Havířově. Rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany prozatím nebylo vydáno a táhne se neúměrně dlouho, proti čemuž se zvedla vlna odporu v řadách českých osobností a křesťanů, kteří 5. září 2017 zaslali otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.
V dopise mimo jiné uvádějí, že české úřady podléhají silnému vlivu z Číny. „Již nyní se ukazuje, že úředníci pracují spíše s oficiálními čínskými stanovisky než s informacemi lidskoprávních organizací, co se týče postavení, respektive pronásledování křesťanů v Číně. Kauze křesťanů z Číny hledajících u nás ochranu se pak věnuje dokonce i provládní čínský tisk, když věřící uprchlé z Číny očerňuje a označuje je za „nelegální migranty, kteří se za křesťany jen vydávají,“ uvádí se v dopise podepsaném 131 českými osobnostmi, mezi něž patří i známí herci, akademici nebo faráři.
„Již nyní se ukazuje, že úředníci pracují spíše s oficiálními čínskými stanovisky než s informacemi lidskoprávních organizací, co se týče postavení, respektive pronásledování křesťanů v Číně.“
Docent Zdeněk Vojtíšek, religionista z Karlovy univerzity, v časopise Dingir uvedl, že dopis „zdůrazňuje fakt, který se část českých politiků a dalších úředníků stále snaží ignorovat či bagatelizovat, totiž že „že lidová Čína jako ateistický stát nenávidí a pronásleduje lecjaká náboženství a náboženská hnutí včetně křesťanství. Je obecně známo, že vyznavači různých církví jsou podrobováni nelítostné perzekuci včetně věznění, mučení, ba i zabíjení.“ Slovy „vyznavači různých církví“ se v dopise pravděpodobně myslí nejen křesťané, ale i tibetští buddhisté, ujgurští muslimové nebo příslušníci hnutí Fa-lun-kung (Falun Gong).
Zaměstnankyně právního oddělení Organizace pro pomoc uprchlíkům sdělila 29. listopadu 2017 deníku Epoch Times, že případ dosud nikam nepokročil a žadatelé o azyl stále čekají, jak situace dopadne.
Proč trvá proces tak dlouhou dobu, vysvětluje zpravodajka pro Čínu a Asii Kateřina Procházková. „Jestliže tuto skupinu přijmeme, upozorníme, že Čína nedodržuje lidská práva a náboženskou svobodu. To by mohlo česko-čínské vztahy hodně ochladit, a toho se naše vláda obává.“
Česká republika v minulosti poskytla azyl minimálně dvěma Číňanům z duchovního hnutí Falun Gong, tvrdě pronásledovaného čínským režimem. Deník Epoch Times s nimi v minulosti realizoval rozhovory.
Čína, oficiálně ateistická země, ukládá křesťanům řadu omezení a umožňuje praxi víry pouze u státních „oficiálních“ církví. Tato politika vedla rostoucí množství křesťanů k tajným shromážděním v soukromých domech a na jiných místech. Studie odhadují existenci více než 80 milionů křesťanů uvnitř Číny. V současné době jsou čínské křesťanské státem schválené organizace označovány jako vlastenecké asociace, které považují komunistickou stranu za svého vůdce, nikoli papeže v Římě.
Dokumenty pronásledování křesťanů v Číně
Nedávno jedna z čínských křesťanek kontaktovala český spolek Lidská práva bez hranic z. s., aby poskytla řadu informací o pronásledování křesťanů v Číně.
Čínští křesťané z „Církve všemohoucího Boha“, kteří emigrovali do Jižní Koreji, se podle ní věnují dokumentování případů pronásledování a mučení. Vytvořili několik krátkometrážních snímků, mezi něž patří například „Chronicles of Religious Persecution in China“, který byl zveřejněn v červenci 2017, trvá přibližně 60 minut a obsahuje anglické titulky. Snímek zachycuje případy, které vyústily v mučení nebo vedly ke smrti.
Čína ukládá křesťanům řadu omezení a umožňuje praxi víry pouze u státních „oficiálních“ církví. Tato politika vedla rostoucí množství křesťanů k tajným shromážděním v soukromých domech a na jiných místech.
Podle čínské křesťanky, která se představila jako Emília, je pronásledování věřících v současné Číně každodenním jevem.
„Tyto filmy natočili křesťané z „Církve všemohoucího Boha“, všechny se zakládají na faktech a skutečných zkušenostech křesťanů, kteří pronásledováním trpěli. Jsem pronásledováním velmi znepokojená a z vlastní zkušenosti o tom vím velmi mnoho,“ sdělila Emília spolku Lidská práva bez hranic.
Chronicles of Religious Persecution in China
HODNOCENÍ: Úvod dokumentu trvá cca 6 minut. Je poněkud akční, ale sdělované informace fakticky odpovídají, nyní nehodnotím duchovní obsah. Simulované metody mučení věřících ve snímku odpovídají řadě shromážděných výpovědí bývalých vězňů, z nichž bylo sestaveno na 100 metod mučení používaných v čínském vězeňském systému. Další filmová stopáž sleduje osudy různých čínských křesťanů, jak jsem vyrozuměl, zfilmované dle jejich výpovědí. Video na YouTube umístili zástupci „Církve všemohoucího Boha“. (Pozn. autora článku)
Situace křesťanů v ČLR
Na rozdíl od Evropy, kde klasické pronásledování křesťanů, jak jsme jej znali do roku 1989, již takřka nezažíváme, v dnešní Číně s rostoucí popularitou křesťanského vyznání pozorujeme křiklavé i méně nápadné projevy náboženské nesvobody. Že v nejbližší době zde vyznavačům křesťanství mohou nastat krušné časy, se mluvilo již v roce 2016, kdy počet tamních věřících přesáhl počet členů Komunistické strany Číny, což se pokládalo za možný důvod k rozsáhlejším a promyšlenějším zásahům ze strany čínského režimu.
Třebaže na jedné straně Čína prožívá obrovský ekonomický boom a životní úroveň řadových obyvatel se zvýšila, ti majetnější z nich se mohou více pohybovat i cestovat, na straně druhé dochází k velmi přísné kontrole náboženského života, a to platí i o křesťanech.
Režim klade řadu omezení. Církev je rozdělena na tzv. podzemní, provozovanou tajně v soukromých bytech, a oficiální, státem uznanou.
Politické zásahy do křesťanství lze vysledovat až do roku 1950, kdy vysoký režimní partajník Wu Jao-cung založil Církev trojí soběstačnosti. Tato nová církev byla založena na myšlence zbavit křesťanství vlivů „imperialismu“ s klíčovými pilíři „samosprávy, sebepodpory a sebepropagace“. Wu odmítal víru v zázraky, které měl Ježíš vykonat.
V dokumentu Devět komentářů ke komunistické straně, který mapuje historii komunismu v Číně, se uvádí: „Neuznání Ježíšem vykonaných zázraků se rovná neuznání Ježíšova nebe. Jak může být někdo považován za křesťana, pokud ani neuzná nebe, do kterého Ježíš vzestoupil?“
Dva kříže zachráněné z trosek a sutin zničeného kostela 31. května 2008 v obci Paj-lu v Pcheng-čou v čínské provincii S'-čchuan. (China Photos / Getty Images)V 50. letech minulého století byla katolická církev v Číně izolovaná od světové církve. V roce 1957 byla založena tzv. Katolická asociace Číny. Podmínkou pro členství byl zákaz uznávat papeže jako hlavu katolické církve a nesmět přijmout pomoc ze zahraničí. Část katolíků to v tehdejší době odmítla, zůstala věrna papeži, zatlačena do „podzemí“, tvrdě a násilně pronásledována.
Ti, kteří se veřejně zřekli papeže, mohli dále působit, i když omezeně.
Za doby tzv. Velké kulturní revoluce (1966–1976) čelili represím nejenom katolíci, ale i protestanti. Byl to bývalý komunistický vůdce Teng Siao-pching, který v 80. letech provedl ekonomické reformy a otevřel zemi světu. Činnost tzv. Katolické asociace Číny byla tehdy obnovena, ale dodnes je pod nepřetržitou kontrolou.
Její nejvyšší představený je státní úředník. Vatikán se sice snaží tuto situaci zmírňovat, nově vysvěcení biskupové, kteří pocházejí z řad této asociace, jsou částečně Vatikánem uznáni. Stále však existuje větší počet katolíků, kteří se hlásí k papežovi, a jsou za to tvrdě pronásledováni.
Dnes se i oficiální katolická církev v Číně může hlásit k papeži, ale rozhodně z této možnosti nevzešly žádné praktické změny – pronásledování v Číně je stále poměrně tvrdé. Dochází k zatýkání jak protestantských pastorů, tak katolických kněží či biskupů, změnila se jen délka trestů. Stále zažívají náboženskou nesvobodu, která má různou podobu: jsou izolováni, mají domácí vězení, nebo zmizí beze stopy. Právě mezi nimi se přímo lavinově šíří hnutí tzv. domácích shromáždění. Miliony lidí se nescházejí v modlitebnách, ale ve dvaceti až třicetičlenných skupinkách v domácnostech nebo v lesích.
Můžeme pozorovat tvrdší zákroky dokonce i u oficiálně povolených církví, ničení náboženských symbolů a omezování tradic či náboženských svátků. Do budoucna se otevírá otázka, zda si režim udrží křesťany ve své modifikované verzi křesťanství, anebo se tito křesťané přesunou do nepovolených skupin s tradičními hodnotami, což samozřejmě vyvolává riziko intenzivnějšího pronásledování.
Destrukce kostelů
Během vlny represí proti prominentní čínské křesťanské komunitě v jihovýchodní provincii Če-ťiang v roce 2016 nechali představitelé čínských komunistických úřadů zbořit dva křesťanské kostely. Jedna žena byla zabita během demolice, když ona a její manžel, oba křesťané, protestovali proti zničení kostela ve městě Wen-čou. Během protestu byla zaživa pohřbena buldozerem pod sutiny kostela.
Třípatrový kostel Island Head v hodnotě 3 milionů jüanů (cca 10,7 milionů korun), který se také nacházel ve městě Wen-čou, byl stržen 13. dubna 2016 pod záminkou, že byl „postaven ilegálně“ a že jeho kříž byl „příliš vysoký“, jak uvedla křesťanská nezisková organizace pro lidská práva China Aid sídlící v USA.
Odstraňování křížů z kostelů. Politická kampaň namířená na potlačování křesťanské obce v Číně, květen 2014. Mezi nimi je také kostel San-ťiang v provincii Če-ťiang, který se stal 28. prosince 2014 cílem demolice v rámci takzvaného „plánu na rozvoj města“. (Via Weibo.com a China Aid / screenshots)
Anti-křesťanská kampaň se stupňuje
Zničení dvou kostelů ve Wen-čou je pouze jedním z bodů v neoficiální kampani režimu proti čínskému křesťanství od roku 2014. V jihovýchodní provincii Če-ťiang bylo z věží kostelů odstraněno přes 2 000 křížů, obvykle s odůvodněním, že „porušují stavební předpisy“.
V dubnu 2016 bylo jen ve městě Wen-čou uřezáno 50 křesťanských křížů se sochami Ježíše Krista. Čínští pastoři věří, že kříž, který je hlavním symbolem křesťanství, není dobře přijímán komunistickými úřady, které se snaží udržet náboženské symboly mimo zraky veřejnosti a společnosti v co největší možné míře.
Kněží byli běžně zadržováni ve vazbě nebo nuceni pracovat v pracovních táborech, kde jsou fyzicky týráni. V roce 2016 bylo představiteli komunistického režimu zadrženo pět kněžích. Dalších šest bylo nalezeno mrtvých. Jejich smrt byla úřady oficiálně vysvětlena jako „sebevražda“, uvádí China Aid.
Strana chce řídit i oslavy
„V minulosti jsme dostávali návrhy, jak postupovat v případě oslav cizích svátků jako jsou Vánoce, ale tento rok to bylo poprvé, kdy jsme dostali jasný příkaz,“ citovaly Daily News úředníka z čínského školství. Podle tohoto zdroje přinutila čínská vláda v srpnu 2014 kněží a věřící, aby se zúčastnili národního semináře v Pekingu.
Na semináři je vzdělávali, jak chránit křesťanskou víru před cizími vlivy a přizpůsobit ji Číně. Fráze udržovat křesťanství v Číně „bez cizího vlivu“ má důležitý podtext, který evokuje období kulturní revoluce, kdy čínský režim ničil tradiční náboženství a vytvářel jejich vlastní verze.
Čtěte také:
Křesťané v Číně mohou brzy čelit tvrdším zákrokům
Destrukce kostelů a pohřbívání zaživa je poslední ze série čínské antikřesťanské politiky
Zubní kartáček jako forma mučení v čínských pracovních táborech
Výpovědi svědků: Brutální mučení zadržovaných je v Číně stále běžné
