Reklamy na Times Square. Řada podniků i vládních skupin soutěží o vliv, vnímání a psychologii lidí. (Spencer Platt / Getty Images)
Reklamy na Times Square. Řada podniků i vládních skupin soutěží o vliv, vnímání a psychologii lidí. (Spencer Platt / Getty Images)
Na pozadí dění ve společnosti existuje skrytá tichá válka vůči vnímání a vnitřním hodnotám každého člověka. Zbraně v této válce představuje řada ovlivňovacích technik, jež jsou poháněny masovým sběrem dat a sledováním občanů, umožňující kategorizovat lidi do skupin určených pro cílenou manipulaci.

V rámci tohoto boje vystupuje množství vládních skupin, jak zahraničních, tak domácích, globální podniky a různá hnutí. Jejich cíle se liší, avšak taktiky a využívané technologie zůstávají z velké části stejné.

Stejně jako kouzelnický trik fungují tyto taktiky v momentě, kdy jsou diváci rozptýleni. Po odhalení této skutečnosti ztrácí trik své kouzlo.

K odhalení iluze je důležité pochopit, co představuje dezinformace, jak jsou sociální problémy využívány k politickým cílům a proč je napadána tradiční morálka a hodnoty.

Narativní iluze zamlžuje pravdu,“ prohlásil James Scott, vedoucí pracovník Institute for Critical Infrastructure Technology, jenž provádí výzkum informačního boje v centru pro studium v oblasti kybernetického vlivu.

Podle Scotta lze kořeny některých klamných triků vysledovat u Edwarda Bernayse, synovce Sigmunda Freuda, jenž byl znám jako „otec vztahů s veřejností“ a autor knihy Propaganda z roku 1928. Ta představovala jakéhosi průvodce pro manipulaci vztahů s veřejností.

Časem si velké korporace vydělávající miliardy dolarů řekly: ‚Kupme noviny a prezentujme lidem zprávy, které budou v souladu s našimi vizemi.‘“ – James Scott

Ve své knize Bernays poukázal na zvyky a názory společnosti a prohlásil: „Ti, kteří manipulují tímto neviditelným mechanismem společnosti, tvoří neviditelnou vládu, která představuje opravdovou moc řídit naší zemi.“

Velké korporace si oblíbily koncepty, které Bernays představil, a jeho pojetí manipulace se začalo šířit z oblasti vztahů s veřejností do sféry reklamy.

Scott dodal, že Bernays otočil emoce lidí vůči nim a vektory, které tehdy využíval k manipulaci, byly rádio a noviny. Představení televizorů veřejnosti v roce 1939 vliv a dosah Bernaysových teorií ještě více prohloubilo.

Jak se tento koncept dál rozšiřoval a rozvíjel, následoval také rozvoj společností, které ho využívaly. Velké podniky začaly nakupovat zpravodajství, aby přímo propagovaly své manipulativní zprávy. Časem si velké korporace vydělávající miliardy dolarů řekly: „Kupme noviny a reprezentujme lidem zprávy, které budou v souladu s našimi vizemi.“

20180525-reklam2
Klikněte pro zvětšení nebo stažení v PDF. (The Epoch Times)


Hodnoty, které jsou napadány a ovlivňovány:

Mýty, rodina, historická dědictví, víra, koncepty dobra a zla. 


Nástroje, které jsou používány:
Propaganda, řízená opozice, represe a tolerance (viz dobrý a zlý policista),
kritické teorie, organizování komunit.


Skupiny, které manipulují:
Vlády, zainteresované skupiny, obří korporace, hnutí, hackeři,
zpravodajské agentury (vládní, soukromé).


Zneužívána jsou:
Data shromažďovaná o jednotlivcích k vyhodnocování skupin,
na které bude manipulace zacílena.


Komunistická hnutí 20. století


S nástupem 20. století vstoupily do hry další vlivy, které přinesly odlišné nástroje podvodu a manipulace.

Komunistické hnutí začalo využívat tyto taktiky k infiltraci a útoku na morální základy společnosti. Totalitní vlády využívaly různá hnutí a zájmové skupiny k sociální manipulaci, kontrole a k vytvoření podpory pro opozici a politické otázky.

Všechny tyto metody byly směřovány vůči běžnému občanovi, jehož psychologie a vnitřní systém hodnot byly napadány, a to často bez jeho vědomí.

V kontextu společenských hnutí vidíme také případy, kdy v pozadí působí marxistická koncepce dialektického materialismu. Tato koncepce figuruje také jako motor dnešních bojů ve společnosti, a to tak, že převrací pojmy, morálku a hodnoty společnosti, aby uměle vytvářela sociální problémy. Ty se následně použijí k vytvoření boje ve společnosti a k postupnému zničení konceptů, morálky a hodnot, které kdysi existovaly.

V Sovětském svazu tehdejší režim využíval dezinformace
k vytvoření falešných událostí. Manipuloval jinak důvěryhodné zpravodajství, cenzuroval protichůdné názory a deformoval pravdivé iformace
za účelem vytváření falešných závěrů
– tak, aby byly v souladu s jeho politikou.



Změnit způsob, jakým lidé interpretují informace

V oblasti vnímání přichází psychologická válka, která má za úkol změnit způsob, jakým lidé interpretují informace.

Vedle toho existuje mnoho dalších taktik duševního podvodu včetně běžné propagandy, politicky založených myšlenek figurujících pod zástěrkou „politické korektnosti“.

Další metody se projevují jako nové myšlenky, nové trendy a nové koncepty ve společnosti.

V Sovětském svazu tehdejší režim využíval dezinformace k vytvoření falešných událostí. Manipuloval jinak důvěryhodné zpravodajství, cenzuroval protichůdné názory a deformoval pravdivé informace za účelem vytváření falešných závěrů – tak, aby byly v souladu s jeho politikou.

Hra se mění

Podle Jamese Scotta po desetiletích používání těchto nástrojů dosahujeme zlomového bodu. Hra se změnila a tyto vektory přestávají být efektivní.

S nástupem sociálních sítí bylo držení informací narušeno. Lidé mají ještě určitou možnost přímé komunikace i navzdory faktu, že každý stát a velká společnost se snaží ji nějakým způsobem kontrolovat.

Za pomoci cenzury názorů, podpory politických cílů a organizováním protestů se snaží ukázat, že určité sociální problémy mají větší podporu, než tomu ve skutečnosti je. Nebo naopak, že mají menší podporu, než tomu ve skutečnosti je, pokud se pokoušejí problém ututlat.

Scott současný stav popisuje jako „halucinaci zachovávanou králi kolektivní cenzury“.

Jediný způsob, jak těmto rozličným druhům manipulace čelit, představuje dle jeho názoru sebevzdělání každého jednotlivce, poznání těchto nástrojů – a tím opevnění mysli vůči účinkům této „hry“, neboť nástroje, které se využívají, jsou stále sofistikovanější.



Přeložil: Petr Matějček; Zdroj.


Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.