Předseda Transplantační společnosti Dr. Francis L. Delmonico. „Je to korupce vedená za účelem získání peněz a nikoliv poskytování zdravotní péče.“ (Lisa Fan / Epoch Times)
Největším problémem čínského transplantačního průmyslu jsou nezodpovězené otázky a prohlášení, která neodpovídají realitě. Čínští představitelé například prohlašují, že čínská transplantační centra vykonávají 10 tisíc transplantační ročně. Vyšetřovací zpráva z roku 2016, podrobně sleduje činnost všech transplantačních center v Číně a dochází k desetinásobnému číslu - tedy téměř 100 tisíc transplantací ročně. Výsledky zprávy posuzoval jak Evropský parlament, tak Sněmovna reprezentantů USA [1] a označili je za důvěryhodné. Proč tedy Čína tak radikálně zkresluje množství prováděných transplantací a proč úmyslně zatajuje více než 80 % zákroků?
Odpověď na to nabízejí experti, kteří monitorují činnost transplantačního průmyslu od roku 2006. Existují důvodná podezření, že se čínští transplantologové chtějí zkreslováním počtu transplantací vyhnout otázce: „Odkud berete tak velké množství orgánů?“
Podezření začala už v roce 2006, kdy se v západních médiích začal diskutovat případ „tábora Su-ťia-tun“. Tehdy na veřejnost vystoupil čínský novinář, který osobně svědčil pod krycím jménem Peter a žena jednoho z chirurgů Annie (rovněž přezdívka), která s manželem pracovala v nemocnici Su-ťia-tun ve městě Šen-jang v provincii Liao-ning. Peter a Annie nemocnici obvinili z toho, že využívá vězně svědomí [2] z tamního zadržovacího tábora jako nedobrovolné dárce orgánů. Vězněni tam měli být zejména lidé z čínského duchovního hnutí Falun Gong. Kolem celé kauzy se strhl mezinárodní poprask, čínský režim byl nucen reagovat, a obvinění popřel.
Po události zaslala nevládní lidskoprávní organizace v Kanadě žádost bývalému státnímu návladnímu a pozdějšímu ministru zahraničí Davidu Kilgourovi a renomovanému advokátovi Davidu Matasovi, aby celou věc nezávisle prošetřili. Po několikaměsíčním výzkumu předstoupili Kilgour s Matasem před média na půdě kanadského parlamentu a prohlásili, že podle jejich nejlepšího vědomí a důkazního břemene, které jejich tým shromáždil, jsou obvinění pravdivá. „Věříme, že jsou pravdivá, a toto odebírání orgánů se ve skutečnosti odehrává,“ sdělil Matas médiím přítomným v Press Gallery kanadského parlamentu. Jejich vyšetřování nepotvrdilo obvinění nemocnice Su-ťia-tun, ale ukázalo, že vězně svědomí, zejména vězněné následovníky Falun Gongu, zneužívá celá řada nemocnic po celé Číně. Výsledky vyšetřování svého týmu shrnuli ve zprávě Bloody Harvest.
Čínské úřady takovou praxi transplantačních center popírají a po vydání první vyšetřovací zprávy v roce 2006 poprvé oficiálně přiznaly, že již několik let používají k transplantacím vězně odsouzené k trestu smrti. „Kromě malého počtu obětí dopravních nehod, většina orgánů pochází z těl popravených vězňů,” uvedl tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Chuang Ťie-fu na konferenci chirurgů v jihočínském městě Kuang-čou v půli listopadu 2006 podle zprávy Asia News.
Toto vysvětlení nejprve zmírnilo obavy okolo zneužívání vězňů svědomí, ale po bližší analýze obavy ještě více prohloubilo. Počet vězňů odsouzených k trestu smrti se může v Číně ročně pohybovat okolo 2,5 tisíc, přičemž pokud by byl roční objem transplantací 10 tisíc, nemohl by tento zdroj ani zdaleka pokrývat většinu zákroků. Pokud je počet transplantací desetinásobný (vyz zpráva z roku 2016), může pokrýt jen malý zlomek. Je třeba také vzít v potaz, že ne každý vězeň odsouzený k smrti bude v odpovídajícím zdravotním stavu, a že ne každý bude mít orgán vhodný k transplantaci. Což velikost tohoto zdroje dále zmenšuje. Znepokojivé na tomto přiznání je, že oficiální zdroj orgánů pochází z vězeňského systému.
Pokud mohou nemocnice takto zneužívat těla popravených vězňů, jak daleko je potom reálná možnost, že si čínský režim kromě odsouzenců k smrti vybral i jiné skupiny vězněných disidentů, aby zpeněžil jejich orgány?
Vyšetřování prováděná po roce 2006 [3] přinášejí stále více důkazů o existenci podrobných lékařských prohlídek prováděných na určitých skupinách vězňů svědomí, shodných se zdravotními testy dárců orgánů před transplantací. Což samozřejmě toto znepokojení ještě více prohlubuje.
Zarážející je také extrémně krátká doba, za jakou v Číně mohou pacienti shánět orgány vhodné k transplantaci. Samozřejmě za službu musejí slušně zaplatit a v praxi je možné získat vhodný orgán za jeden či dva týdny. Čínské nemocnice také provádějí takzvané akutní transplantace jater. V praxi to znamená, že naléhavé případy selhání jater nebo nutné transplantace jater řeší ihned. Ve velice krátké době dodá nemocnice játra vhodná k transplantaci z neznámého zdroje.
Světové transplantační společenství se pokouší Čínu dovést k reformě systému, aby její systém vyhověl západním standardům průhlednosti a ověřitelnosti, ale to se stále nedaří. Nový čínský systém uvádí pouze, kdy proběhl jaký druh transplantace. Tedy například je možné se dozvědět, že 20. června proběhla transplantace jater, ale není možné zjistit, kde se uskutečnila, a tedy není ani možné ověřovat pravdivost předkládaných dat.
Kvůli závažnosti problémů a vznesených obvinění se západní vlády zajímají, zda byla čínská reforma úspěšná, či nikoliv. Představitelé světové Transplantační společnosti (TTS) nakonec sami přiznávají, že výsledky reformy jsou velice nejasné a nemohou je potvrdit.
Komise zahraničních věcí USA v červnu 2016 předvolala předsedu Transplantační společnosti ke slyšení, kde mu položila kritické otázky. Francis Delmonico pod přísahou mimo jiné odpověděl, že Transplantační společnost nebyla schopna ověřit výsledky zdravotní reformy prováděné v Číně, neboť nemá přístup do vojenských nemocnic. Je rovněž dobré zmínit, že i přístup do jiných nemocnic není lékařům umožněn bez předchozího schválení a jedná se o naplánované prohlídky.
„Souhlasím s ostatními, kteří zde dnes svědčili. Používání orgánů z popravených vězňů je odsouzeníhodné. Je to odsouzeníhodná praxe. Je to hanebná praxe kvůli korupci. Je to korupce vedená za účelem získání peněz, a nikoliv poskytování zdravotní péče,“ - předseda Transplantační společnosti Dr. Francis L. Delmonico
Odsouzeníhodná praxe
„Souhlasím s ostatními, kteří zde dnes svědčili. Používání orgánů z popravených vězňů je odsouzeníhodné. Je to odsouzeníhodná praxe. Je to hanebná praxe kvůli korupci. Je to korupce vedená za účelem získání peněz, a nikoliv poskytování zdravotní péče,“ uvedl mimo jiné předseda Transplantační společnosti Delmonico na slyšení před komisí zahraničních věcí USA v červnu 2016.
Delmonico dále zmínil případ 14leté dívky, která zemřela poté, co si v Číně nechala transplantovat ledvinu od popraveného vězně, z níž dostala infekci. Její matka za operaci a následnou léčbu zaplatila 200 tisíc dolarů.
Podle Delmonica jezdí do Číny kvůli transplantaci lidé z celého světa. Uvedl také, že on sám nemůže zaručit, že zneužívání vězňů již v Číně neprobíhá. „Mým úkolem je říci vám, že mezinárodní společenství tuto praxi nikdy nepřijme. Mezinárodní společenství musí spolupracovat s čínskými kolegy na změně této praxe, a to je náš cíl,“ uvedl Delmonico.
VODEO: JATKA - Ethan Gutmann: "Lékařská zkorumpovanost jaké jsme nebyli svědky od holokaustu."
POZNÁMKY:
[1] Seznam všech přijatých parlamentních a kongresových rezolucí ve věci transplantační chirurgie v Číně. On-line: https://endtransplantabuse.org/parliamentary-congressional-resolutions/
[2] Vězeň svědomí je termín vytvořený lidskoprávní organizací Amnesty International k označení lidí vězněných nebo jinak fyzicky omezovaných na základě jejich přesvědčení, původu nebo postavení, za předpokladu, že tito lidé nikdy nepoužili ani neprosazovali násilí.
[3] Vyšetřovací zpráva Krvavá sklizeň (Bloody Harvest – Revised Report into Allegations of Organ Harvesting of Falun Gong Practitioners in China / David Kilgour and David Matas (2007)
On-line: http://organharvestinvestigation.net/
Shrnutí sedmiletého terénního výzkumu publicisty a spisovatele Ethana Gutmanna v knize Jatka (C-press 2014).
On-line: http://www.cpress.cz/jatka-3/
Vyšetřovací zpráva Bloody Harvest / Slaughter – An Update / Kilgour, Matas, Gutmann (2016), anglicky
On-line: https://endtransplantabuse.org/an-update/
State Organs – Transplant Abuse in China (Seraphim Editions, 2012)
On-line: https://seraphimeditions.com/product/state-organs-transplant-abuse-in-china/
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
