Poslední dívka – svědectví ženy, která přežila genocidu Islámského státu. Kniha vyšla ve více než sedmi světových jazycích. (Nakladatelství Ikar)
Její kniha vykresluje znepokojivý obraz kdysi vzkvétajícího koutu světa, který nehumánní ideologie a válka proměnily v měsíční krajinu
Žánr: Autobiografie
Autor: Nádija Murádová
Počet stran: 340
Dostupné: Kosmas
Nejraději bych začal z pozitivní stránky, stejně tak, jako začíná příběh psaný jezídskou ženou Nádijou Murádovou. První třetina knihy je věnována popisu prostého a těžkého života v malém městečku Kóčó poblíž Sindžáru v Iráku. Je protkaný blízkým rodinným životem, vztahovými peripetiemi a každodenní prací na poli a v domácnosti, kterou si sourozenci početné rodiny krátí hrou a vzájemnými legráckami. Nádija Murádová tu a tam do příběhu začleňuje popisky jezídské kultury a víry, dozvíme se o zvycích a o tom, jak běží jejich každodenní povinnosti, radosti a strasti.
„Náš život plynul mezi sklizněmi a jezídskými* svátky. Roční doby byly někdy kruté. V zimě se uličky Kóčó změnily v lepkavé bahno, které člověku zouvalo boty, a v létě bývalo takové horko, že jsme na pole chodívali v noci, abychom se ve dne nehroutili pod spalujícím sluncem,“ vzpomíná Nádija Murádová v knize. „Letní horko bylo spalující, ale znamenalo to, že jsme všichni spávali na střechách, smáli jsme se a povídali si se sousedy na vedlejších střechách.“
Nejprve několik let sledovali boje v Iráku jen prostřednictvím televizní obrazovky, ale nakonec válka dostihla i jejich vesnici. Druhá třetina knihy čtenáře vtahuje hluboko do konfliktu mezi Jezídy a Islámským státem. Zatímco se ozbrojenci Islámského státu (ISIS) probojovávali blíž a blíž, kurdské jednotky (pešmergové), které slibovaly Jezídům ochranu, se úplně stáhly a nechaly je napospas černě oděným jednotkám islámských radikálů.
Píše se rok 2014, celá vesnice je obklíčená, obyvatelé hladovějí a jednotky ISIS je nutí přijmout islám – všichni odmítnou...
Nádija ve svých jednadvaceti letech přichází téměř o všechno. Píše se rok 2014, celá vesnice je obklíčená, obyvatelé hladovějí a jednotky ISIS je nutí přijmout islám. Protože se všichni Jezídové odmítli vzdát své víry, jednotky ISIS je nejprve okradli o majetek a pod falešnou záminkou smíru odvážejí všechny muže na kraj vesnice a postupně je jednoho po druhém postřílejí. Jen dva postřelení náhodně přežijí, aby o tom později mohli vyprávět. Její matku popravili a vhodili do masového hrobu, který zakryli buldozerem. Všechny mladé ženy v autobuse odvážejí do Mosulu, kde je čeká nejhorší noční můra. ISIS totiž vydala zákon opřený o extrémní výklad Koránu (základní knihy islámu), podle něhož pro věřícího islámu není hříchem mít sexuální styk s nevěřící otrokyní. Z ní, jejích dvou sester a dalších žen se tedy podle tohoto zákona stávají „sabíji“ – sexuální otrokyně a služky určené k prodeji mezi vojáky a stoupence ISIS.
V Mosulu je jako majetek věnována jednomu z vůdců islámských teroristů, hádždžímu Salmanovi. Když ji přivedl domů, nejprve se s ní pomodlil a potom jí znásilňoval. Po jejím pokusu o útěk ji věnoval svým strážím a poté prodal jinému stoupenci ISIS. Přežila opakované znásilňování, fyzická i psychická muka, ale nakonec „s pomocí Boží“, jak sama říká, zázračně unikla z Mosulu pomocí jedné z místních rodin. Nyní chce všem převyprávět svůj příběh.
CNN – vrtulník kurdských jednotek zachraňuje šokované Jezídy z hory Sindžár (2014)
Záběry CNN z vrtulníku, které částečně zachycují události popisované v knize. Jezídové zatlačení na náhorní plošinu hory Sindžár hladovějí, a jakmile se objeví vrtulník, snaží se uniknout. Mnoho se jich ale dovnitř nevejde a přetížený vrtulník se sotva odlepuje od země.
Nádija Murádová a právnička Amal Cloonyová při slyšení v OSN v roce 2017. (Janet Mayer / Splash News Online / people.com)
Od oběti k bojovnici proti ISIS
Člověk musí skutečně ocenit její silnou vůli a nezlomného ducha. Dokázala se přenést přes zážitky, kdy ji zneužívala skupina mužů, dokud neztratila vědomí, bili ji a pálili cigaretami. Prodávali ji na trzích a nabízeli na Facebooku.
Nakonec se dostala na Západ a začala hledat spřízněné duše. Připojila se k jezídské lidskoprávní organizaci Yazda a dokázala přesvědčit právničku Amal Cloonyovou, aby jí pomohla hledat zákonnou cestu, jak pohnat viníky genocidy Jezídů před mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
Za její houževnatou snahu zveřejnit, čeho byla v Mosulu a jinde svědkem, byla oceněna Sacharovovou cenou za svobodu myšlení a také v České republice cenou Václava Havla za lidská práva.
Hodnocení
Kniha, která byla přeložená do sedmi jazyků, je velmi dobře napsaná, a ačkoliv autorka pojednává o tragických okamžicích svého života, není z ní cítit nenávist. Knihu doporučuji a předem mohu čtenáře uklidnit, že její čtení není (díky citlivému způsobu psaní) noční můrou, ale rozhodně je její obsah alarmující a bude vás pravděpodobně stejně jako mě tu a tam „zvedat ze židle“.
Hodnocení:
Nádija Murádová se vrací zpět do své rodné vesnice
Nádija Murádová se v roce 2017 vrátila zpět do rodné vesnice, kterou zničily jednotky ISIS. Příjezd domů je bolestná událost plná vzpomínek na to, co se v roce 2014 stalo.
POZNÁMKA:
* Jezídové jsou etnicko-náboženská komunita, která má údajně kořeny v národě Chaldejců a prvotním náboženským prvkem bylo dávné setkání s křesťanstvím v jeho gnostické podobě. Nejčastěji bývají jednoduše považováni za křesťany, přičemž se u nich kromě křesťanství mísí řada jiných náboženských prvků, jako například judaismus a súfismus. Zdroj
Čtěte také:
Rakousko chce zavřít mešity, turecký prezident Erdogan vyhrožuje
Obvinění ISIS ze zabíjení zajatců pro orgány je ve srovnání s Čínou ničím
ISIS zabíjí všude: Jsme to my, koho zabíjí
Líbil se vám článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
