
Řemeslné práce můžete provádět samostatně či s jinými lidmi, sami si můžete vybrat. (rawpixel/unsplash)
Ruční práce typu pletení, háčkování, tkaní, výroba keramiky, vyšívání nebo práce se dřevem se zaměřují na opakové činnosti, kde je vždy prostor pro zlepšování. Podle slavného psychologa Mihaly Csikszentmihalyiho nám to umožňuje vstoupit do takzvaného stavu „proudění“, dokonalého stavu rovnováhy mezi dovedností a výzvou.
To, čemu se dnes říká „vnímavost“, je u každého žádoucí vlastnost, a proto není překvapením, že ruční práce jsou dnes tolik vyhledávané pro své duševní, a dokonce fyzické přínosy.
Ruční práce jako terapie
Navrátilcům z obou světových válek byly jako formy podpory v anglicky hovořících zemích běžně nabízeny činnosti, jako pletení vlněných produktů, pletení košíků a další. Jednalo se jednak o rozptylovací terapii (odvést mysl od bolesti a negativních myšlenek), a jednak o rozvoj zručností, což mělo vojákům usnadnit návrat do civilního života a k běžné práci.
Výzkumy z poslední doby se snaží lépe pochopit, proč jsou ruční práce pro tělo a mysl tak zdravé. Co je zajímavé, většina výzkumů se soustřeďuje na duševní zdraví a psychickou pohodu, kterou přináší pletení.

Ti, kdo pletou, vykazují nižší hladinu stresu, uspokojení ze splněného úkolu a zvýšený pocit štěstí. (rocknwool/unsplash)
Co říká o přínosech ručních prací věda
V klinickém prostředí vedlo zavedení pletacích seancí do života nemocničních pacientů s mentální anorexií k jistým pokrokům. Pacienti hlásili snížení úzkostného přemýšlení o své chorobě a svých pocitech.
Nějakých 74 procent účastníků výzkumu popsalo, že se cítí „vyrušováni“ nebo „vzdáleni“ těmto negativním emocionálním a kognitivním stavům a měli pocit větší uvolněnosti a pohody. Více než polovina uvedla, že už se necítí být v takovém stresu, měli pocit úspěchu a panovala u nich menší pravděpodobnost, že se budou chovat podle svých „zahloubaných myšlenek“.
Další studie objevila, že pletení redukuje stres na pracovišti a pokles soucitu, které zažívají zdravotní sestřičky na onkologii.
Sešívání barevných kousků látek (quilting) u účastníků výzkumu zesilovalo se stárnutím pocit vnitřní pohody. Lidé uváděli, že jde o práci náročnou, kde musí přemýšlet a tím i udržovat si a vytvářet nové dovednosti. Práce s barvami pro ně byla povznášející, a to zejména v zimě.
Při studiích lidí s chronickým únavovým syndromem, depresí a dalšími dlouhodobými zdravotními komplikacemi se ukázalo, že ruční práce s textilem zvyšují sebeúctu pacientů, jejich zapojení se do širšího světa a rovněž zvyšují osobní pocit pohody a schopnost pozitivně soužít i s těmito onemocněními.
U pletení a dalších prací s látkami dominuje přítomnost žen, nicméně podobných výsledků lze docílit u mužů při kolektivní práci se dřevem, opravách a dalších kutilských činnostech. Účastníci výzkumu hlásí sníženou hladinu deprese.

Sešívání barevných kousků látek je pro ženy, obzvlášť v zimě, činnost, která přináší radost a potěšení. (karly santiago/unsplash)
Proč máme ruční práce tak rádi?
Pro ty, kdo jsou plaší, nemocní nebo trpí různými formami sociální úzkosti, je tato možnost rozhodnout se velice důležitá, stejně jako je přínosem schopnost odvést pozornost od sebe samého a svých myšlenek.
Výzkumy o fyzických a psychických přínosech ručních prací zůstavají převážně kvalitativního charakteru a jsou založeny na odpovědích účastníků. Hlavním cílem je prozkoumat schopnost ručních prací přinášet kladné zdravotní účinky na duševní zdraví.
Přestože na tomto poli zůstává vykonat ještě spoustu práce, je jasné, že ruční práce hrají klíčovou roli při zvyšování kvality života osob, které se takovýmito činnostmi zaobírají.
Susan Luckmanová je profesorkou kulturních studií na University of South Australia. Tento článek byl původně publikován na portále The Conversation.
Přeložil O. H.; Zdroj.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.