Ostrovy s hnízdními koloniemi na Novomlýnských nádržích. (Foto: Gašpar Čamlík)
Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy*, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci.
Na Nových Mlýnech pravidelně hnízdí početné kolonie racků chechtavých. (Foto: Gašpar Čamlík)
„Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO.
Na Nové Mlýny se jezdí především za pozorováním zimujících druhů vodních ptáků, jichž se tu soustřeďují desítky tisíc. Pravidelně tu zimuje i několik desítek orlů mořských. Nádrže mají velký význam také jako hnízdiště vodních a mokřadních druhů, pravidelně zde hnízdí početné kolonie rybáků obecných a racků chechtavých, v posledních letech také racci černohlaví a bělohlaví. Hnízdí tu také nejvíce zrzohlávek rudozobých v Česku. V okolních porostech dále hnízdí četné druhy pěvců, např. rákosník velký nebo moudivláček lužní.
Návrh přichází po 20leté odborné diskuzi
V současném plánu péče o přírodní rezervaci Věstonická nádrž je snížení hladiny uváděno jako jedno z nejdůležitějších opatření pro zachování a podporu hlavních předmětů ochrany. Již z tohoto pohledu ČSO považuje za politováníhodné, že v roce 2018, po více než dvacetileté odborné diskuzi, přichází záměr vodní hladinu střední Novomlýnské nádrže naopak zvýšit.
Novomlýnské nádrže jsou významným hnízdištěm rybáka obecného. (Foto: Ján Svetlík)
„Věstonická nádrž je ptačí oblastí a záměr na zvýšení hladiny je potřeba náležitě posoudit v souladu s legislativou. Pokud by se měl realizovat, tak jedině poté, co budou hotová a funkční kompenzační opatření, a je otázkou, zda je vůbec nějaká kompenzace reálná,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Pro odvrácení negativních vlivů by byly nutné kompenzace, které by všechny ohrožené plochy nahradily v jejich plném rozsahu, což by zahrnovalo zvyšování stávajících ostrovů a budování rozsáhlých lagun.
Jaké by byly investice?
Hlavním smyslem plánovaného zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží je dle státního podniku Povodí Moravy zadržení vody pro závlahy polí zemědělských podniků v okolí. Závlahové systémy v okolí Novomlýnských nádrží však buď nejsou funkční, nebo vůbec neexistují.
Racek černohlavý hnízdí v Česku jen na několika místech. Novomlýnské nádrže mezi ně dlouhodobě patří. (Foto: Ján Svetlík)
„V případě jejich zprovoznění je nutné počítat s investicemi řádově stovek miliónů korun. Kromě toho, že není jasné, kolik tato akce bude stát a kdo ji bude financovat, zcela není jasné, kolik zemědělců a v jakém rozsahu by závlahy v blízkém budoucnu reálně používalo,“ zdůrazňuje Čamlík.
Poznámky:
Vodní dílo Nové Mlýny vznikalo postupně v 70. a 80. letech 20. století na místě hodnotných lužních lesů, na soutocích řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Rozsáhlý evropsky významný biotop tak jednou provždy zmizel pod hladinou umělých nádrží a s ním i mnohé, nejen ptačí, druhy, ale také celá obec. Ze zaniklého Mušova dosud ční nad vodou kostel, dochovaný na jednom z ostrůvků Střední nádrže. Postupem času se však vodní dílo stalo jedním z nejvýznamnějších zimovišť a důležitou tahovou zastávkou pro řadu vodních ptáků a dvě z nádrží jsou i součástí mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy. Střední nádrž se pak stala i přírodní rezervací a ptačí oblastí soustavy Natura 2000.
Racek chechtavý na Nových Mlýnech hnízdí v mnohatisícových koloniích. (Foto: Ján Svetlík)
* Ramsarská úmluva, celým názvem Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, je smlouva, která byla uzavřena 2. února roku 1971 v Rámsaru v Íránu. Slouží k ochraně mokřadů, které jsou mezinárodně významné pro ochranu ptactva. Mokřadům, kterých se smlouva týká, se říká ramsarské.
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také: Divocí koně přicházejí!
