Obchod Huawei v Číně, ilustr. foto. (STR/AFP / GettyImages)
Obchod Huawei v Číně, ilustr. foto. (STR/AFP / GettyImages)
PRAHA – Téměř 200 českých státních úřadů a podniků musí zkontrolovat, zda jsou jejich technologie odolné proti vnějšímu zásahu. Tyto subjekty využívají techniku od čínské společnosti Huawei, které se podle zprávy České televize (Reportéři ČT) „sice navenek tváří, jako soukromá firma, ale ve skutečnosti podléhá čínskému komunistickému režimu“.

Na čínský vliv v České republice opakovaně upozorňovala česká tajná služba BIS již od roku 2013. Nyní přibyla zpráva Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), která varuje před používáním přístrojů a programů od společností Huawei a ZTE, jež úřad označil za „bezpečnostní hrozbu“. Vláda, státní úřady a podniky teď musejí na upozornění NÚKIBu reagovat a prověřit bezpečnost všech používaných systémů od společnosti Huawei.

Webová stránka Czech ICT Aliance uvádí, že „v České republice působí Huawei od roku 2004 a za tu dobu se stala klíčovým partnerem operátorů Telefónica, T-Mobile i Vodafone v oblastech mobilní infrastruktury, širokopásmových optických i přístupových sítí, inteligentních sítí nové generace i profesionálních služeb včetně outsourcingu provozu sítě. Huawei rovněž rozvíjí aktivity v oblasti datových a komunikačních technologií pro podnikový a státní sektor prostřednictvím divize Enterprise a prostřednictvím divize Terminálů komunikačních zařízení pro koncové zákazníky. Jedná se především o chytré mobilní telefony, tablety a širokopásmové datové modemy“.

BIS zaznamenala zvýšené politické, špionážní, legislativní a ekonomické aktivity Číny, které podle její zprávy z roku 2017 „jako komplex představují hrozbu pro Českou republiku v oblasti vědeckotechnické a ekonomické rozvědky“.

Reportáž České televize nazvaná „V čínské síti“ hovoří o širokém působení společnosti Huawei v České republice a také diskutuje skutečné důvody za prohlášeními, proč by měla nebo mohla být právě společnost Huawei „bezpečnostní hrozbou“.

Podle sinologa Ondřeje Klimeše a prezidenta Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Aleše Špidly má čínský režim dva zákony, které nařizují výrobcům technologií uposlechnout pokynů zpravodajských služeb a poskytnout jim přístup k technickým prostředkům. Čínské úřady mají zákonem stanované právo nahlížet do dat společností, které musejí ze zákona uposlechnout příkazů státních orgánů, tedy příkazů komunistické strany Číny, která si v zemi udržuje absolutní moc.

„Huawei bude nucena poskytnout jakékoliv informace, pokud o ně čínské bezpečnostní složky požádají,“ uvedl sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru s ČT.

„Samozřejmě není dobré, aby 5G síť byla v rukou jedné firmy, navíc řízené Komunistickou stranou Číny, která má záměr technologicky předstihnout celý svět a získat tak nad zbytkem světa moc a nadvládu,“ uvedl Martin Půlpán, odborník na kybernetickou bezpečnost k otázce, zda nechat v ČR čínskou společnost Huawei vystavět 5G sít.

Český prezident Miloš Zeman, který je jedním z hlavních iniciátorů spolupráce mezi Českou republikou a Čínou, kritizoval 10. ledna 2019 v pořadu televize Barrandov činnost české tajné služby BIS i činnost úřadu NÚKIB. Podle sinologa Ondřeje Klimeše věc zašla příliš daleko a z českého prezidenta se v této věci stal mluvčí čínského režimu, který nehájí zájmy České republiky, ale „zájmy čínského režimu“.

„Ředitelé BIS a NÚKIB vážným způsobem ohrozili ekonomické zájmy České republiky. Čína po této kampani proti společnosti Huawei chystá odvetná opatření,“ uvedl český prezident 10. ledna 2019 v pořadu české televize Barrandov.

„Prezident Zeman měl už dávno k dispozici celou řadu informací a výsledky jednání Rady bezpečnosti státu a dělá, jako by se ho to netýkalo,“ uvedl pro ČT Luboš Dobrovský, bývalý český diplomat a ministr obrany v reakci na výroky prezidenta na televizi Barrandov.

„Huawei je předním světovým dodavatelem řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Výrobky a služby Huawei se používají ve více než 140 zemích a slouží více než třetině světové populace. Huawei v současné době zaměstnává v Evropě přes 7 500 lidí, z nichž 800 pracuje v oblasti výzkumu a vývoje. Huawei rovněž založila a provozuje 13 výzkumných a vývojových center v 8 evropských zemích (Belgii, Finsku, Francii, Německu, Irsku, Itálii, Švédsku a Velké Británii) a provozuje řadu společných inovačních a výzkumných center s telekomunikačními a ICT partnery,“ dodává Czech ICT Aliance.

Česko-čínské vztahy v číslech a vlivech

Podle analýzy publikované českou nevládní organizací IRCC z. s. byly např. v roce 2016 největšími investory v České republice Nizozemí, Německo, Rakousko, Lucembursko, Švýcarsko, Kypr, Velká Británie, Slovensko a další. Čínské investice tvořily naprostou minoritu, a to 0,2 %.

V roce 2017 proinvestovala Čína v ČR ještě méně než v roce 2016.


Za rok 2017 tvoří Čína jen 1,6 % z celkového exportu České republiky. Čínské výrobky naopak činí 14,18 % z celkového importu do České republiky. Je zde tedy výrazný nepoměr mezi dováženým zbožím a vyváženým zbožím. Export do Číny je nominálně nižší než do Rumunska a procentuálně nižší než na Ukrajinu.

V Číně podniká zejména miliardář Petr Kelner se svojí firmou Home Credit, která půjčuje peníze za úroky nebo česká automobilka Škoda.

Podle analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) z roku 2018 stojí za obrácením politiky českých představitelů vůči Číně z důrazné obrany lidských práv k nadbíhání čínskému režimu zejména miliardář Kelner. Politický obrat mu umožnil vstoupit na čínský trh.

Podle analýzy AMO se zejména česká politická strana „ČSSD stala jakýmsi pomyslným inkubátorem politiků a podnikatelů (nebo jejich kombinací), kteří jsou spojeni se současnou pro-čínskou politikou“.

„Většina politických stran přijala pro-čínskou orientaci české zahraniční politiky. Pouze KDU-ČSL, TOP 09 a STAN byly vůči Číně převážně negativní. ODS, KSČM, SPO vykazovaly v médiích více či méně zřetelnou afinitu vůči Číně. Hnutí ANO bylo k čínské otázce pozoruhodně pasivní,“ uvedla AMO.

V poslední době se v otázkách obrany lidských práva ve vztahu k Číně staví stále více do popředí Pirátská strana, která se při různých příležitostech veřejně distancuje od spolupráce s čínským režimem a kritizuje jeho represivní politiku. Zmiňme například vyjádření primátora Zdeňka Hřiba, účast poslanců Olgy Richterové a Františka Kopřivy na protestu před čínským velvyslanectvím v Praze nebo nový zákon omezující transplantační turistiku do Číny připravovaný poslancem Tomášem Peksou ve spolupráci se senátorem Markem Hilšerem.


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.