Plesové šaty. (Autor: Hunter Newton / Unsplash)
Nefunguje vám video? Kliněte sem
Tak se odehrává nezapomenutelná scéna ve filmu Vojna a mír od Sergeje Bondarčuka. Třebaže se to nezdá, z hlediska plesových tradic má snímek velmi vypovídající hodnotu. Ukazuje se tam dávná sláva plesů pořádaných šlechtou, kdy morálka byla ještě poměrně přísně dodržována, a s ní i dvorská a společenská etiketa – a mezi nimi vířily lidské touhy a city.
Slavnostní ráz zábavy vyžadoval společenské oblečení. Krásné šaty si mladí lidé připravovali dlouho předem, těšili se na možnost setkání a představení, tanec s dobrou hudbou, toužili po dobrém tanečníkovi či tanečnici a hledali vztah pro budoucí život.
Historický vývoj od menuetu po valčík
Plesy, jež byly původně výsadou vyšších společenských stavů, se během 19. století rozšířily také mezi měšťanskou společnost a do obcí, kde se jim říkávalo bály. Původně začaly na španělském a francouzském královském dvoře, tančily se menuety a párový tanec pavana.
Koncem 18. století se vyloupl valčík, který byl ovšem původně považován za dost opovážlivý – původní figury byly tančeny v páru vedle sebe, ale valčík se tančil tváří k tváři a dosti zblízka. Jeho obliba však převážila a valčík se vydal na plavbu Evropou.
Také plesová móda se měnila, od empírových šatů po nabírané sukně se šněrovačkami. Módní šatové materiály rovněž procházely změnami, nosilo se hedvábí, samet, taft, krajky, šifon a jiné
Velkou změnu zaznamenal kupodivu pánský oděv. Do doby Velké francouzské revoluce se muži nosili daleko zdobněji a vynalézavěji než dámy. Podle historičky umění Ludmily Růženecké se potom pánské obleky výrazně zjednodušily, ztratily svou zdobnost. Dostaly tmavou barvu a dodnes je u pánů nošen oblek nebo frak.
Byla to vždy společenská událost slavnostního rázu a obzvláště mladí lidé se těšili na seznámení s těmi, které ještě neznali. Ale i pro ty ostatní plesy poskytovaly vítanou příležitost se sejít a probrat všechny starosti i radosti života. Vzájemná komunikace přispívala k budování sousedských vztahů a klepny měly o čem hovořit ještě měsíc poté.
Ve městech byly pořádány různými stavovskými spolky nebo řemeslnými cechy. V současné době může uspořádat ples téměř kdokoliv, zájmové sdružení, firma, vysoké školy, neziskovky. Populární mezi mládeží jsou maturitní plesy. Na Moravě i jinde jsou opět v kurzu plesy krojované, které jsou nádhernou přehlídkou místních lidových oděvů a zvyků, jakož i důkazem přetrvávajícího umu krejčích.
Ve vzpomínce slečny Venuše, narozené ještě koncem 19. století, je zmínka, že největší důležitost dostal tehdy výběr tanečních šatů! Měla jich ve svém pokoji rozvěšeny několikery, než si jedny vybrala. A samozřejmě plesu předcházelo velké těšení na slavnostní příležitost k seznámení a tanci.
Moderní plesové šaty. (Screenshot - vyhledavač)
Valčík i polka
Tanec je jeden z nejstarších oborů umění. Pohybem se člověk poprvé vyjadřoval a sděloval své prožitky, svá přání, své city, pocity.
Tanec obsahuje nejen techniky pohybu, ale i sociální etiketu a normy. Ludvík XIV. inspiroval ze svého dvora Evropu prostřednictvím umění a kultury a byl napodobován dalšími dvory a širokým obyvatelstvem po celé Evropě. [1]
Zatímco v Rakousku převládal valčík, v Čechách se hojně tančila polka a Poláci tančili mazurek. Původ polky je nejasný, nicméně již roku 1840 se polka hrála ve Vídni. Valčík vnikl v Alpách a vyvinul se z německo-rakouského lidového vzoru. Premiéru měl na divadelních prknech v roce 1787 a vyvolal pobouření pro nezvykle těsné držení tančícího páru.
Na bálech se u českých vlastenců nejen tančilo, ale také zpívalo a recitovalo. Docházelo také k určitému zjemnění mravů. A prosazovala se přitom česká řeč, která tehdy nebyla řečí úřední a v určitém období jí hrozil téměř zánik.
Maturitní ples 2016. (Fotografii vytvořil Plesybrno.cz)
Proč právě leden kraluje nad sezónou plesů a bálů?
Proč právě v zimním období se pořádaly plesy a bály? Na to mělo vliv trochu i křesťanství, protože v době adventní byl vyžadován klid a potom před jarními Velikonocemi probíhal půst.
A protože dámy svým mužům v podzimních měsících dopřály výjezdy na hony, přály si to sobě také vynahradit, a to v lednu pořádáním plesů, aby si taky přišly na své a do společnosti mohly uvést svoje ratolesti.
V zimě se dříve i šlechta sjížděla do měst a věnovala se tanci v dobře vytopených sálech – dívčí šatičky bývaly skoro průsvitné a lehké, takže tepla bylo třeba.
Co prozrazovaly vějíře
Vějíř byl používán jako módní doplněk již od 13. století, ve 20. století kromě dekorativnosti sloužil i k ochlazení dam. Vějířem se dáma nejen ovívala, ale vějířem také ledacos naznačovala.
Francouzské šaty z r. 1864. (Volné dílo)
Podle historičky Růženecké například vějíř položený přes levou ruku značil, že dáma touží tančit, vějíř položený přes pravou ruku znamenal, že o tanec nestojí. Pokud si dáma dala vějíř před ústa, říkala tím, že již byla políbena. Možná byl dovolen pouze jeden polibek, kdo ví…
Taneční pořádek
Velkou roli v plesovém období sehrál tzv. taneční pořádek mladých dam. Různé spolky vydávaly malou knížečku, většinou z papírových materiálů, vázanou a zdobenou v textilii a s přiloženou malou tužkou.
V knížečce byly předtištěny jednotlivé tance, ke kterým se páni chodili zapisovat, a dámy si pak vybíraly. Tance byly rozděleny na „před půlnocí“ a „po půlnoci“. Kolikrát slečna tančila a s kým, byla rovněž prestižní záležitost.
Někdy se také vyhlašovala dámská volenka, to znamenalo, že dámy chodily k tanci vyzývat pány, mohly si vybrat oproti běžně zavedenému pánskému vyzvání.
Zcela zvláštní kategorií se pak stal maškarní ples (maškarní bál), na který lidé přicházejí v přestrojení nebo mohou nosit karnevalové masky, škrabošky apod., které mohli odložit až po půlnoci. Potom se teprve odhalilo, kdo je kdo.
Tombola. (Faschingsgilde Gaaden / Flickr.com)
Další momenty překvapení zažívali účastnící plesu díky tombole. Ta se stala nedílnou součástí plesů, něco podobného místní loterii. Hosté si zakoupí lístek s číslem, na který potom mohou vyhrát věcný dar, který může být jak překvapením, tak i zklamáním. Název tombola pochází z italského výrazu tombolare, který vystihuje, jak se čísla v losovacím bubnu převalují.
V každoroční plesové sezóně si můžete užít jak přípravy svých plesových šatů, tak i tance a zábavy spolu s tombolou. Dopřejte si doušek staré tradice, doprovázené sociální etiketou a zavedenými zvyklostmi. Prostě – plesejte!
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/relax/1500044-historicka-o-plesech-vejirem-pred-usty-divka-znacila-ze-dostala-polibek
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také: Taneční řehole – nechat se vést
Poznámka:
[1] Český překlad ze série článků Special series How the specter of communism is ruling our World, Chapter Eleven: Desecrating the Arts; série vychází i v češtině.
