Dívka sbírající lístky morušového stromu. (Sun Mingguo / The Epoch Times)
Jednoho dne potulný mnich žebral o jídlo. Kolem poledne uviděl mladou dívku, která právě sbírala lístky moruše. Přišel k ní a zeptal se: „Kde bych mohl dostat najíst?“
Dívka odpověděla: „Rodina jménem Wang asi tři nebo čtyři li* odsud připravuje vegetariánské jídlo pro mnichy. Běž hned. Rádi tě přijmou a dají ti najíst.“
Mnich se vydal směrem, který mu dívka ukázala, a brzy stanul před venkovským sídlem. Potěšilo ho, když uviděl skupinu mnichů, kteří si právě sedali k jídlu a zvali ho, aby se k nim připojil.
Poté, co se najedl, přišla k němu hostitelova žena, která se podivovala nad tím, jak je možné, že mnich věděl o připravovaném jídle a přišel včas. Mnich jí tedy vyprávěl o dívce sbírající morušové lístky, kterou krátce před tím potkal.
Hostitel a jeho žena nemohli uvěřit tomu co slyší. „Vezmi nás k té dívce,“ řekli plni rozrušení.
Když dívka spatřila starého hostitele a jeho ženu, sešplhala ze stromu, zahodila košík a odešla do svého domu. Hostitel a jeho žena šli za ní. Ukázalo se, že se dívčini rodiče s hostiteli znají.
Dívka se v domě zavřela a dveře zabarikádovala postelí.
Její matka se zeptala hostitele a jeho ženy, co pro ně může udělat. Odpověděli: „Dnes jsme připravovali vegetariánskou hostinu pro několik mnichů. Přišel k nám další mnich a řekl, že mu mladá dívka o tom obědu pověděla. Já jsem nikomu o našem úmyslu neříkala. Jenom nás zajímá, jak je možné, že vaše dcera o té hostině ví.
Matka dívky ji zkusila přesvědčit, aby jim to prozradila, ale dívka ji jednoduše odmítla.
„Já nechci vidět toho starého muže a jeho ženu. Je to problém?“ řekla dívka.
„Proč je nechceš vidět?“ zeptala se matka.
Hostitel a jeho žena tím byli ještě více zmatení a prosili ji, aby jim to prozradila.
Dívka zakřičela: „K tomuto dni a datu, co se stalo prodavači koz a jeho dvěma synům?“
Jakmile to manželé uslyšeli, začali utíkat pryč, aniž by se ohlédli.
Když se matka dívky zeptala, co se s nimi stalo, dívka začala vyprávět. „V jednom z mých minulých životů jsem byla prodavačem koz, který pocházel ze Sia-čou. Strávila jsem noc v příbytku toho starého muže. Tu noc zabil mě a mé syny a vzal nám naše peníze.
Potom v mém posledním životě jsem byla jeho zbožňovaným synem. Onemocněla jsem, když mi bylo patnáct, a zemřela jsem ve dvaceti letech. Peníze, které utratili za moji léčbu, mnohokrát přesáhly to, co nám předtím ukradli. Také najmuli mnichy, aby každý rok na výročí mé smrti vykonali obřad. Ti staří manželé na mě často myslí a pláčí.
Mnich se mě zeptal, kde by mohl dostat jídlo. Řekla jsem mu, aby šel k Wangovým. Zlá krev v tom okamžiku skončila.“
Kdo by hřešil, kdyby věděl, že jednoho dne bude muset za všechno, co udělal, zaplatit? Nikdo nemůže karmě uniknout.
Upraveno z „Knihy neoficiální historie“
Překlad původního článku newyorské pobočky The Epoch Times: Kateřina Fučíková a Milan Kajínek
Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Poznámka: * jeden li je čínská měrná jednotka, rovná se 645 metrům.
