Čínské lékařství je komplexní systém léčitelství, který se v písemné podobě poprvé objevil zhruba sto let před naším letopočtem. Čína, Japonsko, Korea a Vietnam si vyvíjely své vlastní charakteristické verze léčitelství vycházející z původního prastarého systému.
Čínské lékařství popisuje lidskou fyziologii a psychologii na pozadí proudění tělesné vitální energie qi (či), obíhající skrze energetické kanály, známé jako meridiány. Jedinečnou částí čínské medicíny je popis souvislostí a vztahů mezi psychickými a fyzickými funkcemi člověka a různými energetickými meridiány.
Rovnovážný stav energie qi je popsán na bázi dvou protichůdných základních vlastností energie - jin a jang. Člověk je podle čínské medicíny zdravý tehdy, když je qi obíhající v meridiánech v rovnováze, respektive je-li v rovnováze energie jinu a jangu, a když obíhá volně, ve správném směru a přiměřeném množství.
Jednou z hlavních metod čínské medicíny je akupunktura. Je také pravděpodobně nejstarší známou a nejvíc používanou léčebnou procedurou na světě. Akupunktura se používá buď samostatně nebo také v kombinaci se západní medicínou. Jejím prostřednictvím lze léčit různé duševní stavy, jako jsou deprese, stres, nespavost, bolest a závislosti. O použití metody a metodě samotné již dnes vědci při svém bádání napsali mnoho svazků populárních i vědeckých knih, ve kterých zkoumají její principy a seznamují veřejnost s jejími základními pojmy.
Jak bylo již řečeno, základním kamenem čínského léčitelství je energie qi. Je to forma energie, která existuje jak uvnitř, tak i vně lidského těla. Obecné názvosloví čínského léčitelství popisuje lidskou fyziologii termíny, jako qi krve, qi orgánů, qi meridiánů, vyživovací qi, imunitní qi; a choroboplodnou energii vně těla jako qi větru, vlhkosti, tepla, chladu a sucha. Terminologie čínského lékařství odráží základní pochopení, že qi je energie vycházející z každého aspektu či funkce člověka nebo okolí a vesmíru kolem něj.
V souvislosti s tímto konceptem, energie qi rovněž charakterizuje lidské duševní funkce a emoce. V čínském jazyce je qi dokonce zakomponována do slov popisujících emoce; například vztek je nazýván „zlostná qi“ a radost je nazývána „radostná qi“. Proto, když se provádí akupunkturní nebo bylinná léčba, neovlivňují její účinky jen fyzické funkce, ale také emoce a funkce duševní.
Vlastnosti qi jsou rozděleny do dvou hlavních skupin: jin a jang. Jin a jang jsou dvě navzájem protichůdné energie, existující zároveň ve vzájemné závislosti. K tomu, aby mohla být jangová qi činná, potřebuje být doplňována jinovou qi. A jinová qi potřebuje působení jangové qi k tomu, aby mohla být vytvořena a využita.
Jestliže má tělo nedostatek jinové qi, potom bude v těle existovat přebytek jangu. To se může projevit různými symptomy, jako jsou návaly horka, nočním pocením, stresem, nervozitou, zvýšeným krevním tlakem a zácpou. V případě, že máte nedostatek jangové qi a tím pádem přebytek jinové qi, může se u vás projevit pocit chladu, únava, průjem, zpomalený metabolizmus, nižší krevní tlak a psychomotorický útlum.
Deprese je extrémním psychickým projevem přebytku jinu a nedostatku jangu. Zuřivost je naopak extrémním projevem přebytku jangu a nedostatku jinu. Mimořádná změna mezi extrémním jangem a extrémním jinem se podobá vzorci přepínání bipolárních poruch. Prvotním cílem léčby lékařů čínské medicíny je vyvážit jinovou a jangovou qi uvnitř těla.
Všechny související charakteristiky modelu meridiánového systému v čínském lékařství a všechna konkrétní spojení mezi meridiány, fyzickými a emocionálními funkcemi, tak vytvářejí ucelený přístup čínského lékařství k chápání fyzického a duševního zdraví člověka.
Kognitivní a emoční projevy jsou vnímány jako součásti qi a každý meridián je zodpovědný za konkrétní duševní funkci nebo emoci. Například smutek je vyjádřen prostřednictvím plicního meridiánu, a lidé tak mohou být v průběhu zažívání žalu více náchylní k infekcím horních dýchacích cest a jiným potížím s dýchacím ústrojím.
Zatímco biomedicínský model hovoří o spojení snížené imunity následkem chronického náporu smutku, čínské lékařství charakterizuje tento problém jako následek emocionální zátěže, způsobující nerovnováhu v plicním meridiánu, která je způsobena relativním nedostatkem qi.
V čínské medicíně nejsou emoce a psychické funkce omezeny jen na činnost mozku, ale jsou vnímány spíše jako interakce mezi mozkem a energetickými meridiány. Dalším úhlem pohledu na tuto problematiku je, že mozek je zároveň částí každého jednotlivého energetického meridiánu. Podle čínského lékařství tedy správný nebo nesprávný stav každého meridiánu ovlivňuje činnost mozku, v čínském lékařství popisovaného jako zvláštní-přidružený orgán, který může zase zpětně ovlivňovat činnost meridiánů. Jsou tedy na sobě závislé a ve vzájemné interakci ovlivňují svoji činnost.
Dr. Yang je uznávaný a certifikovaný psychiatr. Jeho rodina se věnuje čínskému lékařství již několik generací. Webové stránky Dr. Yanga naleznete zde taoinstitute.com
Article in English
Přečtěte si:
Akupunktura a čínské lékařství část 2.
