Příběh o odvážném úniku z pracovního tábora, aby se mohli vězni setkat se západními novináři
Během olympijských her v Pekingu v létě 2008 byl podnikatel Jü Ming mučen v notoricky známém pracovním táboře Ma-san-ťia. V důsledku závažných zranění byl hospitalizován v nemocnici, která byla propojena s pracovním táborem.
Ve skutečnosti po tom, co podnikatel během 12 let vězení v čínských pracovních táborech a věznicích zažil, je obtížné pochopit, jak přežil.
Byl opakovaně šokován elektrickými obušky po celém těle, včetně genitálií. Tři měsíce strávil zamčený v malé železné kleci, připoutaný k mřížím tak, aby nemohl sedět a zároveň velikost mříže neumožňovala ani stát. Při jedné sérii násilností ve vězení dostal úder železnou tyčí, po němž zůstal v kómatu po dobu jednoho týdne. Je tedy s podivem, že o svých zážitcích dnes ještě může vyprávět.
V pracovním táboře musel vykonávat tvrdou práci, přičemž byl neustále bit. Když zahájil protestní hladovku, došlo na násilné krmení hadičkou zaváděnou do žaludku. Stráže se běžně bavily tím, že vězně nechávaly na horkém slunci po dlouhou dobu, nebo je zavěšovaly za zápěstí na mříže cely nebo jinam na dobu několika dní a věznily je na samotce.
To všechno byl nucen snášet jen proto, že se věnoval Falun Gongu, tradiční disciplíně vyučující meditativní cvičení a morální principy pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, po tisíciletí předávané v Číně ve školách buddhismu, taoismu nebo konfucianismu. Příznivci Falun Gongu se stali oběťmi brutální represivní kampaně, kterou spustil předseda komunistické strany v roce 1999.
Vězeňkyně odhaluje zvěrstva v pracovním táboře Masanjia (2013)
Plán vyhledat novináře během olympiády v Pekingu
Když v roce 2008 ležel na nemocniční posteli, měl silné nutkání odhalit mučení, které bylo součástí připrav čínského režimu na letní olympijské hry v Pekingu. Viděl, že do tábora Ma-san-ťia přichází stále více lidí, kteří byli odsouzeni za takzvané „plánování loupeže“ nebo „přípravu k okrádání lidí“.
Podle zpráv čínské pobočky deníku Epoch Times bylo v rámci takzvaných „bezpečnostních opatření“ z Pekingu před olympijskými hrami v roce 2008 vystěhováno více než 3 miliony lidí. Byla nařízena demolice více než 60 000 domů a přibližně 1 milion lidí byl poslán do pracovních táborů.
Z výpovědí vězňů, kteří v táborech v tu dobu pobývali a později se dostali ven, vězeňské stráže zvyšovaly úsilí na „převýchovu“ příznivců Falun Gongu: nutily je jakýmikoli prostředky, aby se vzdali své víry, prozradili jména ostatních následovníků Falun Gongu, a aby přísahali věrnost komunistické straně.
Jü nemohl snést, kolik lidí trpí tak nelidským zacházením. Kromě toho si myslel, že svět by se měl dozvědět, že namísto zlepšování lidských práv, které očekávalo mezinárodní společenství po udělení olympijských her Pekingu, režim krutě pronásledoval, a dokonce zabíjel lidi kvůli „přípravám“ na olympijské hry.
Podle stránek Minghui.org se míra zatýkání následovníků Falun Gongu před olympijskými hrami výrazně zvýšila, přičemž mnozí byli v té době umučeni k smrti nebo vážné zraněni.
Jü postupně vypracoval plán, který měl pomoci dvěma následovníkům Falun Gongu uniknout z tábora a pokusit se navázat kontakt se zahraničními novináři, kteří byli v Pekingu kvůli olympijským hrám. Doufali, že odhalení situace v pracovním táboře pomůže přitáhnout pozornost mezinárodního společenství a přinese pozitivní změny.
Odvážný útěk
Jü potřeboval sehnat určité věci, aby se jeho plán mohl podařit. Díky nedbalé bezpečnosti v nemocnici se mu podařilo sehnat mobilní telefon, nějaké peníze a co bylo nejdůležitější – pilový list.
Jelikož byli mnozí vězni z pracovních táborů často posíláni do nemocnice a pak odváženi zpět do tábora, prostřednictvím pečlivé komunikace a komplikovaných výpočtů byl pan Jü schopen zorganizovat promyšlený útěk.
Dokázal najít lidi zvenku, kteří by jim pomohli při útěku z tábora, a našel také další osobu, která měla pronajmout místo, kde by se mohli skrývat před policií, která je pravděpodobně začne po útěku hledat.
Plán zrealizovali 11. srpna 2008. Olympijské hry byly již v plném proudu, protože začaly před třemi dny. Pomocí pily přeřezali železné mříže na okně, které následně ohnuli a Jü se svým společníkem sklouzli dolů z třetího patra pomocí lana vyrobeného z přikrývky.
Zpočátku probíhalo všechno hladce. Venku je vyzvedli ve správném čase a na správném místě. Člověk, který měl za úkol pronajmout místo úkrytu, se však neukázal. Nikdo nevěděl, co se stalo. Jü musel kontaktovat svoji manželku Ma Li a požádat ji, aby je vyzvednula a ukryla v jejich domě, přestože si byl vědom toho, jak je takové řešení riskantní.
O tři dny později obklíčili dům pana Jü stovky policistů, z nichž byli někteří ozbrojení. Odvedli oba uprchlíky zpět do vězení spolu s paní Ma Li.
Jejich pokus o útěk během olympijských her rozzuřil nejvyšší vůdce komunistické strany natolik, že jej klasifikovali jako „velký incident“, v důsledku čehož bylo propuštěno nejméně sedm policistů a došlo k disciplinárnímu potrestání dvou zástupců ředitele pracovního tábora.
Svědectví: Komunisté v Číně zavraždili mého otce. „Myslela jsem, že to je omyl, dokud jsem nespatřila jeho tělo.“
Jü spolu se dvěma uprchlíky byly za trest krutě mučeni.
Z jeho výpovědi vyplývá, že ho zavěsili za ruce na dveřní křídlo tak, aby se jeho nohy sotva dotýkaly země. V této pozici ho ponechali déle než měsíc, ve dne i v noci. Někdy, když musel vykonávat potřebu mohl být odpoután, jindy mu to policie nedovolila. Kvůli tomu přijímal co nejméně potravin nebo vody, které mu i tak násilím vtlačovali do úst.
Několikrát se ocitl na pokraji smrti.
Ostatní dva následovníci Falun Gongu byli podle pana Jü mučeni ještě krutěji než on. Dozvěděli se, že pracovní tábor Ma-san-ťia dostal po jejich útěku „dvojitou kvótu“, což v praxi znamenalo, že mohou v táboře s vědomím úřadů zemřít dvě osoby, aniž by z toho byly pro personál vyvozeny nějaké následky.
Kromě toho, že byli mučeni téměř na hranici smrti, každý z nich dostal další rok v pracovním táboře. Pokud by neplánoval útěk, mohl být Jü propuštěn asi za 20 dní.
Na otázku, zda pokus o útěk za to stál, zejména vzhledem k tomu, že nebyl úspěšný, Jü bez váhání odpověděl: „Určitě ano.“
„Museli jsme to udělat,“ řekl Jü. „Více než 10 praktikujících Falun Gongu kolem mě bylo umučeno k smrti. Jak chcete měřit hodnotu života? Nikdy nelituji, že jsem riskoval svůj život, abych zabránil dalším vraždám.“
Pocit svobody ve Spojených státech
Jü přežil proces „převýchovy“ a byl propuštěn v roce 2017. Na konci roku 2018 uprchl do Thajska, kde se mu podařilo získat vízum pro cestu Spojených států. Jeho manželce se podařilo s rodinou opustit Čínu a získat status uprchlíka od vlády USA o něco dříve.
27. ledna 2018, po téměř 12 letech mučení a týrání v čínském vězeňském systému, se přidal ke své ženě a dětem v San Francisku.
Z Číny neodešel „s prázdnou“
Před útěkem do Thajska nashromáždil Jü sbírku důkazů – od oficiálních dokumentů až po videa zaznamenané na skryté kameře – které poskytují informace „z první ruky“ o pronásledování Falun Gongu v Číně. Důkazy zahrnovaly i nové informace o „převýchovných táborech“ v regionu Sin-ťiang, kde jsou zadržovány i velké počty ujgurských muslimů.
Kdyby byl s těmito materiály zadržen v Číně, určitě by cestoval zpět do vězení a pravděpodobně by svou rodinu už nikdy nespatřil. Jeho druhý pokus o útěk se ale zdařil a nyní dělá vše, co je v jeho silách, aby pomohl odhalit zneužívání, kterým trpěl on i jiní lidé z rukou komunistické strany v Číně a jehož byl svědkem.
Z článku publikovaného newyorskou pobočkou deníku The Epoch Times přeložili Martin Konečný a Milan Kajínek.
Čtěte také:
Žena unesena a mučena policií při návštěvě Číny. Co udělala?...