
Podle nové zprávy OSN si přehnaná aplikace pesticidů a chemických látek v rozvojových zemích vybírá daň na zdraví lidí i životním prostředí.
Celkové náklady spojené s léčením zranění a nemocí způsobených pesticidy by se mohly jen v subsaharské Africe v letech 2005 až 2020 pohybovat kolem 90 miliard dolarů, odhaduje Program OSN pro životní prostředí (UNEP).
Ve své nové zprávě uvádí, že „globální ekonomika vytváří stále větší množství nebezpečného odpadu v zemích, které nemají vlastní systémy a zdroje pro jejich řádnou správu“, což má za následek ohrožení rostoucího počtu lidí i životního prostředí.
Zpráva uvádí, že jen u malé části z více než 140 000 pesticidů a dalších chemikálií, které se dnes používají, byl zkoumán jejich vliv na zdraví a životní prostředí. Současně odhaduje, že obchod s chemikáliemi se bude každým rokem zvyšovat o 3 procenta.
UNEP také vyzval vlády, aby se pokusily plnit stanovené cíle z roku 2002 týkající se minimalizace negativních dopadů produkce a užití chemických látek.
„Z více než 140 000 pesticidů a dalších chemikálií, které se dnes ve světě používají, byl zkoumán jejich vliv na zdraví a životní prostředí pouze u malé části.“
„Po celém světě, zejména v nových ekonomikách a rozvojových zemích, se zvyšuje závislost států usilujících o hospodářský rozvoj a lepší životní podmínky na chemických produktech, od hnojiv a petrochemikálií až po elektroniku a plasty,“ píše se v prohlášení. Dodává se však, že mnoho zemí nemá způsob, jak se před těmito problémy chránit.
I když západní země jsou stále nejvýznamnějšími producenty chemických výrobků, národy jako Čína, Indie a Brazílie je rychle dohánějí. Každý rok zemře důsledkem otravy z průmyslových a zemědělských chemikálií více než milion lidí, uvádí zpráva.
„Zisky, kterých lze použitím chemických látek docílit, nesmí jít na úkor lidského zdraví a životního prostředí," dodává šéf UNEPu Achim Steiner.
V mnoha zemích navíc nejsou náklady spojené se znečištěním vody, otravami z pesticidů a toxickým odpadem adekvátní k zisku továren a souvisejících odvětví.
Kroky k omezení používání potenciálně škodlivých chemikálií by přitom pomohly vytvořit nový průmysl a pracovní místa.
„Pro rozvinuté a rozvojové země by to mohlo vytvořit mnoho ekologických, řádných a zdravých pracovních míst a zdrojů obživy,“ vyjádřila se ředitelka sekce životního prostředí WHO Maria Neiraová.
Čtěte také: Konzumace potravin s GMO může vést k vymření, říkaji ruští vědci