Rčení „Tahat za sazeničky, aby rostly rychleji“ (拔苗助長, „Bá Miáo Zhù Zhǎng“) pochází z Gong Sun Chou Shang, pojednání napsaného mudrcem Meng-c'[1], též známým jako Mencius, jednoho z velkých filozofů čínských dějin.
V tomto prastarém spisu odpovídá mudrc na otázky mladého učedníka Kung Sun Čchoua a vypráví mu příběh o netrpělivém farmáři, který kdysi žil ve státu Sung v období Válčících Států (475 – 221 př. n. l).
Farmář chtěl, aby jeho sazeničky rostly rychleji. Plný očekávání pozoroval sazeničky po celý týden. Byl velmi zklamaný, že vidí každý den jen malé změny, a přemýšlel, jak cestu k výsledku urychlit. Jednou dostal nápad trochu sazenice povytáhnout, aby jim v růstu pomohl.
Byl touto myšlenkou velmi nadšený a druhý den časně zrána vyběhl na pole.
Tahal sazeničky ze země, jednu po druhé. Pracoval velmi pilně a byl štěstím bez sebe, když viděl, že sazeničky s jeho pomocí opravdu povyrostly. Za soumraku, když přišel domů, řekl ženě a synovi: „Dnes jsem naprosto unavený, ale stálo to za to! Pomohl jsem dnes všem těm sazeničkám rychleji vyrůst.“ Jakmile to slyšel jeho překvapený syn, okamžitě běžel na pole, aby se podíval, co se stalo. Uviděl však jen vadnoucí a umírající rostlinky.
Mencius vyprávěl tento příběh, aby žákovi ukázal, že kultivace morálního charakteru je dlouhodobý proces, kde se zlepšuje krůček za krůčkem, a že ušlechtilého ducha nelze dosáhnout vědomým a pomíjivým úsilím.
Rčení „Tahat za sazeničky, aby rostly rychleji“ se dnes používá jako označení někoho, kdo je netrpělivý, aby rychle dosáhl úspěchu, a ničí samotné podmínky, na kterých úspěch stojí. Někdy se také uvádí jako popis toho, kdo neúměrně zrychluje tempo v naději na rychlejší výsledky.
[1] Meng-c' (okolo 372 – 289 př. n. l.) byl uznáván jako nejslavnější učedník Konfucia.
Čtěte také:
Čínské rčení: Vzezření pochází z mysli（相由心生）
Příběhy za čínskými rčeními: Prověřen paví zástěnou
