Zakladatel a výkonný ředitel společnosti Facebook Mark Zuckerberg promlouvá v Newseum ve Washingtonu; ilustr. záběr. Mladý podnikatel má, zdá se, choutky, zamířit do Číny. (Win McNamee/Getty Images)
Ale možná, že tyto známky byly jasnější, až když si k sobě v prosinci 2014 pozval funkcionáře komunistické strany zodpovědného za cenzuru internetu v Číně a začal lidem na ředitelství své společnosti rozdávat životopis čínského vůdce Si Ťin-pchinga, krok, který se dočkal tvrdé kritiky ze strany čínských uživatelů internetu. Anebo když Facebook smazal zprávu jednoho Tibeťana o protestním sebeupálení v Tibetu, což jeden technologický server označil za měření dvojím metrem.
A kdyby ani to nestačilo, možná by vás přesvědčilo to, jak Facebook kompletně zablokoval účet exilového čínského spisovatele žijícího v Německu.
Touha největší sociální sítě začít podnikat v Číně není nic nového pod sluncem. Již v roce 2010 a 2011 Zuckerberg navštívil čínské internetové firmy a dokonce jednal s ředitelem největší čínské internetové společnosti Sina.
K žádné spolupráci však nakonec nedošlo a je k tomu dobrý důvod: nikdo v Číně nesmí provozovat otevřenou sociální síť bez dohledu vlády. Twitter je zablokovaný, LinkedIn se dokonce snížil k cenzurování účtů svých uživatelů mimo Čínu a Google z Číny utekl potom, co se do jeho bezpečnostních sítí dostali v roce 2010 čínští hackeři.
Všechny tyto skutečnosti dávají Zuckerbergerovi důvod postupovat opatrně, nicméně není pochyb, že po čínském trhu pokukuje s velkým zájmem. V Číně žije přes miliardu potenciálních uživatelů, přičemž 600 milionů jich už vesele brouzdá online.
Ovšem poslední věc, kterou Číňané potřebují, je další forma cenzury a omezování svobody slova, s níž se musí dennodenně na internetu potýkat už přes deset let.
