Kupčení s vietnamskými orgány poukazuje na nekalé transplantační praktiky v Číně

Podle dokumentů, které Epoch Times obdržely, vietnamská policie v kraji sousedícím s Čínou vydala v červenci 2016 varování pro veřejnost, kde uvádí, že čínští kriminálníci unáší vietnamské občany a zabíjejí je pro orgány, které pak pašují do Číny. V říjnu vietnamská státní televize odvysílala investigativní reportáže o nelegálním získávání orgánů v Číně, které míří částečně také na vietnamské občany v regionech hraničících s Čínou.

Tyto nové informace přicházejí v době, kdy se čínský transplantační systém stává pro řadu světových odborníků v čím dál větší míře předmětem znepokojení. Nezávislí vyšetřovatelé vloni publikovali rozsáhlý přehled nekalých transplantačních praktik v Číně, zejména zneužívání vězňů svědomí jako zdroje orgánů. Papež František se v únoru odmítl zúčastnit konference pořádané Vatikánem zaměřené na ilegální obchody s orgány. Přestože důvod není jasný, předpokládá se, že šlo o reakci na mediální poprask kolem kontroverzní účasti čínských představitelů na konferenci.

Policie z provincie Lao Cai na severu Vietnamu upozornila 27. července 2016 občany na sérii krvavých únosů. „V kraji Ha Giang, poblíž hranice mezi Vietnamem a Čínou, bylo uneseno šestnáct obětí, kterým byly odebrány orgány (játra, srdce, ledviny, oči…),“ píše se v dokumentu zaslanému okresní policejní stanici v Si Mai Ca. „Po vyšetřování vyšlo najevo, že únosci jsou Číňané,“ pokračuje zpráva.

Zločinci operovali ve skupinkách tří až pěti lidí a měli auta s falešnou poznávací značkou, píše se dále v dokumentu. Zaměřovali se na „rodiny, kde je víc starých lidí a dětí, nebo na žáky, kteří se po výuce účastnili povinných školních aktivit, jako krmení dobytka nebo práce na školním poli“.

Nějakou dobu panovaly pochybnosti o pravosti policejního dokumentu. Když se v srpnu zpráva o něm rozšířila na sociálních médiích, vietnamská policie tvrdila, že o ničem neví. Velitel policejní stanice v Si Mai Ca, Hoang Tien Binh však týden předtím, 10. srpna, potvrdil vietnamskému vydání Epoch Times, že dokument je skutečně autentický.

Také vietnamská státní televize VTV, která o případu informovala jako první, uvedla, že má potvrzení o pravosti dokumentu. V říjnu pak ta samá televize odvysílala dvě investigativní zprávy, v nichž reportéři VTV vystupovali jako zájemci o orgány a tajně natočili své pokusy koupit orgány od čínských nebo vietnamských překupníků.

V první reportáži řekl čínský obchodník s orgány reportérům, že vietnamské ženy jsou do Číny unášeny, aby tam dělaly prostitutky a později byly prodány za manželky, zatímco vietnamské děti a muži jsou prodáváni do „orgánových koncentračních táborů“. Druhá reportáž sledovala reportéry, jak se snaží pořídit ledvinu v Kuang-tungu na jihu Číny. Provincie je podle VTV označována za „hlavní centrum trhu s orgány“.

Překupník s orgány vysvětlil reportérům celý proces zajištění „dobrých a zdravých“ orgánů, pak uvedl cenu za ledvinu a ukázal jim video, kde se odběry orgánů a transplantace vysvětlují. Později jim také ukázal v jedné velké nemocnici ve Fo-šanu snímek doktora, jehož portrét visel na chodbě společně s ostatními fotografiemi lékařů a který měl zákrok provést.

Za hranicí norem

Doktorka Nancy Ascherová, předsedkyně Transplantační společnosti, která působí jako zastřešující mezinárodní organizace pro transplantační odvětví, nám v emailu sdělila, že nelegální obchody s orgány mezi Vietnamem a Čínou jsou zločinem, který se musí prošetřit.

„Pachatelé musí být přivedeni před soud, napsala v emailu Ascherová v reakci na souhrnnou informaci zmiňovaných obvinění a dodala, že vzhledem k tomu, že do takového zločinného jednání jsou zapojeni i lékaři, „tyto jedince je nutné přivést před soud rovněž“.

Předsedkyně Transplantační společnosti má za to, že „zločinci jednají pravděpodobně mimo rámec regulačního systému, který byl teď v Číně zaveden“, čímž míní tvrzení čínských úřadů z ledna 2015, že země přestala s používám orgánů od vězňů. Čínský lékařský establishment několik posledních let uvádí, že buduje systém dobrovolného dárcovství, který je podobný tomu na Západě.

 

Přední čínští transplantologové na nedávném mezinárodním sumitu o kupčení s orgány tvrdili, že vězni již rozhodně nejsou v Číně jako zdroj orgánů používáni, až na drobné výjimky. Tato tvrzení, prezentovaná zejména mluvčím čínského transplantačního programu, doktorem Chuang Ťie-fu, jsou však zpochybňována vyšetřovateli, kteří poznamenávají, že praxe používání vězňů na orgány nebyla ve skutečnosti postavena mimo zákon.

 

Drtivá část kontroverze ohledně transplantací orgánů v Číně se však netočí kolem popravených odsouzenců, ale kolem systematického odebírání orgánů vězňům svědomí, z nichž většinu tvoří stoupenci perzekuované duchovní disciplíny Falun Gong. K nebývalému růstu v počtech orgánových transplantací došlo šest měsíců po začátku pronásledování této meditační praxe v roce 1999.

Čeng Šu-sen, po Chuang Ťie-fuovi nejvlivnější transplantolog, je například vedoucím proti-falungongové operační skupiny v provincii Če-ťiang. Tímto postem se nijak netají a čínští představitelé tuto kolizi dvou nijak nesouvisejících oblastí nijak nevysvětlili.

Někteří vyšetřovatelé se domnívají, že přebujelé zneužívání transplantačního systému v Číně se nyní šíří do zahraničí. „Zabíjení Falun Gongu pro jejich orány vedlo k vytvoření celostátní, čínské mašinérie smrti, které se teď podle všeho používá v mezinárodním měřítku proti Vietnamcům,“ napsal Epoch Times kanadský právník David Matas, který se násilnými odběry orgánů v Číně zaobírá již přes 10 let.

Na otázku, zda nejde pouze o nějakou místní odchylku od normy získávání orgánů v asijské velmoci, Matas zareagoval: „Kolik důkazů o odběrech orgánů v Číně, od kolika lidí a z kolika zemí musíme ještě mít, než se zneužívání transplantačního průmyslu v Číně dostane globální pozornosti, tak, jak si zaslouží?“